Šachový klub VSETÍN

Mistři posledních kol

Emil Zátopek v Helsinkách, Kateřina Neumannová v Turíně, Martin Doktor v Atlantě a vsetínské šachové áčko kdekoliv. O čem je řeč? No přece o skvělých finiších! Srovnání s našimi olympijskými legendami je samozřejmě obrovsky nadsazené, nicméně konstatování, že jsme mistry posledních kol, je čistý fakt. Honza napsal hezký článek shrnující celkové výsledky áčka za poslední sezóny. Já si dovolím zaměřit se na poslední kola áčka za minulé roky a samozřejmě zejména na poslední druholigové kolo té letošní sezóny.

Tak schválně, kdo uhodne, kdy vsetínské áčko naposledy prohrálo v 11. kole? Troufnu si říct, že ani odvážnější jedinci by se zřejmě netrefili, protože se jedná o rok 2016, kdy nás v jedenáctém kole složil Havířov. V následujících sezónách jsme v posledních kolech bojovali následovně:

2017 - výhra 5,5:2,5 s Vyškovem
2018 - výhra 6,5:1,5 s Hustopečema
2019 - výhra 4,5:3,5 v Grygově
2020 - výhra 4,5:3,5 s Orlovou
2021 - covid
2022 - výhra 5:3 s Českým Těšínem
2023 - výhra 4,5:3,5 v Dolním Benešově
2024 - výhra 4,5:3,5 v Českém Těšíně

To vůbec nejsou špatné výsledky, že ne? Mnoho z těchto utkání bylo také přímým bojem o udržení v soutěži, případně o postup, přičemž nejednou to bylo v roli outsidera utkání. Možná by recept pro příští sezóny mohl být, představovat si, že každé kolo je 11. a hrajeme vždy o vše? Zkusím tuto myšlenku jako kapitán zpracovat a přenést ji na tým :-)

Posuňme se však nyní do roku 2025, kdy nás v posledním kole čeká (jak jinak) souboj o vše. Míříme do Orlové a víme, že k jistotě udržení nám stačí uhrát remízu 4:4, při prohře by náš pád byl naopak dost pravděpodobný. Nasadili jsme tedy nejlepší dostupnou sestavu, naladili bojového ducha a pustili se do klíčového mače.

Papírové předpoklady nabízely vyrovnané a napínavé utkání, což se také projevovalo. Ze začátku to pro vsetínské barvy nevypadalo vůbec zle, Peťovi S. nabídl silnější soupeř rychlou remízu a ostatní rozehráli své partie hezky. Lehké zvýšení hladiny stresu a adrenalinu nám připravil (v sezoně jinak bezchybný) Radek, který podcenil soupeřův útok na krále a neuprchl z matových sítí. Dominik však ukořistil pěšce a kráčel vstříc vítězství. Lehké drama se událo v mé partii, když jsem v dobré pozici použil až příliš násilnou možnost a přehlédl v ní jednoduchý tah Dd2, čímž jsem přišel o pěšce. Naštěstí soupeř nenašel nejlepší postup a po chvíli nabídl remízu. V podobný čas zařídil vyrovnání stavu utkání Peťa Z., který doposud neměl příliš povedenou sezónu, ale formu načasoval dokonale. Zvítězil díky aktivnější pozici, kde se mu nakonec podařilo vyhnat soupeřova krále do centra a hezky jej zmatovat. Když svou partii dotáhl do vítězného konce i Dominik, vedli jsme 3:2 a k udržení nám stačil jediný bod.

Kuba v solidní pozici přehlédl, že mu soupeř chytí jezdce a musel jej obětovat za dva pěšce. Objektivně byl prohraný, ale realizace soupeře nebyla snadná a Kuba bojoval. Karol se v rovné až mírně horší střední hře pokusil hrát na výhru, ovšem nedocenil soupeřovy možnosti a najednou bojoval o holý život. Laďa se rovněž pokusil oživit jinak čistě remízovou partii, ovšem v jeho případě to byla objektivně dobrá možnost (byť během zápasu jsem si tím vůbec nebyl jistý). Přestože jsme tedy vedli, zdaleka jsme neměli nic jistého a reálně hrozilo, že utkání prohrajeme. Najednou ale nastal šok a postaral se o něj Kuba. Nějakým záhadným způsobem se mu povedlo zamotat soupeře a najednou počítačově z pozice -2 byla pozice +4. V tu chvíli Laďa dostal nabídku remízy a po chvíli vyčkávání ji přijal. V reakci na to Kuba, na můj popud, velmi týmově nabídl soupeři remízu, jelikož přesně ten půlbod jsme potřebovali k záchraně. Soupeř neměl na vybranou, remízu přijal a u našeho skóre již svítily kýžené 4 body!

Karol následně po boji padl, ovšem to nám den nezkazilo, neboť jsme si odváželi remízu 4:4, pro kterou jsme si přijeli. Tato remíza nám zajistila 9. místo znamenající záchranu. V hlavě si klidně můžeme počítat i výhru (ta by nás posunula dokonce do první půlky tabulky na 6. místo), protože Kuba by partii velmi pravděpodobně dotáhl do výhry, ovšem za své týmové cítění zaslouží pochvalu. Po partii jsem mu řekl, že si nemůže počítat výhru na Elo, ale rozhodně si ji může započítat na ego :-)

Tak jsme tedy i letos z posledního kola dovezli výsledek, jaký jsme potřebovali. Nutno zdůraznit, že je to třetí rok po sobě, kdy jsme v posledním kole hráli o záchranu a potřetí úspěšně. Po utkání padlo přirovnání se slovenskou Dubnicou, kde podobné kousky praktikoval tamní tým v minulých letech pravidelně, až si vysloužili přezdívku „Dubnickí záchranári". U nás by podobná přezdívka šla použít také, ovšem abychom se neopičili, co takhle raději například „Vsetínští finišmani"?

Závěrem děkuji všem spoluhráčům za jejich nasazení, celkově hezkou sezónu a příjemně strávené neděle. Zejména zážitky z dvojkola nám zůstanou v paměti, ale i poslední kolo rozhodně stálo za to.

Matyáš

---

Vložte Váš komentář

Vaše jméno:
Váš komentář:
Zadejte kontrolní kód:

Komentáře

1

4.4.2025 11:24:15 - Honza
Je vidět, že je vždy potřeba bojovat do konce. Protože když to člověk vzdá, tak už to nikdy nemůže vyhrát. Vím o tom své....

 

---