Tři Petři.
Zlínský turnaj má vždy vysokou kvalitu a každé umístění v první desítce znamená výborný výsledek. Ve dvanáctém startu se mi to podařilo počtvrté, jednou jsem se k vítězům dotáhl alespoň bodově.
Letos mne překvapila nejen menší účast 60 hráčů (jindy jich bývá 90 až 120), ale především absence zbrojováků! Což je škoda. Start se mi povedl (2½ ze tří) a také následná remíza s Koutným mi vyhovovala. Jenže pak přišla krize: Ponížilovi jsem odevzdal kvalitu a Blümelové pěšce, v té druhé partii se mi podařilo s pomocí soupeřky alespoň neprohrát. Tím jsem si ale vybral veškerou smůlu a následoval pro mne nevídaný finiš.
Nejprve jsem zdolal v dlouhé koncovce Mikulčíka, který na mne spustil lotyšský gambit (1.e4 e5 2.Jf3 f5!?), poté protřelého matadora Macuru a v posledním kole mistra Urbance. Ty poslední dva body byly obzvlášť cenné, protože losovací program mi na konec už tradičně přisoudil (jak jinak?) dvakrát černé!
Jen ztěží lovím v paměti, kdy se mi v závěru tak kvalitní soutěže podařilo ve švýcaru vyhrát tři partie po sobě. Vyvážený výkon bílými (3:1=0) i černými (2:0=3) pak musel nutně znamenat vysoké umístění i příjemné ceny za celkové 4.místo a za 2.místo v rámci kraje. Jen škoda, že se ještě neudělovala cena za nejlepšího seniora ... Z valašských hráčů zahrál výborně ještě Michalčák, velmi dobře se držel i Zdeněk Bělunek a Ondra Karlík získal dokonce titul přeborníka kraje v mládežnické kategorii.
A aby toho nebylo málo, příjemné odpoledne jsem pak strávil nad šachovnicí s mým přítelem-úlohářem Ivanem Skobou. A proč má článek onen titulek? Inu jednoduše proto, že celá vítězná trojice, což je kuriozita, měla křestní jméno Petr!
Výsledky turnaje na Chess-Results
media s.r.o. |
Zde je místo pro vaši reklamu. |
|
|
||
|
|
|