Šachový klub VSETÍN

SPOLUPRÁCE FIGUR

seminární práce, školení trenéra 3. třídy, určeno pro hráče s ELO cca 1400-1900

OBSAH
1. Význam, definice, pojmy
2. Příklad extrémní spolupráce/nespolupráce figur
3. Příklady spolupráce figur v zahájení
4. Příklady spolupráce figur ve střední hře
5. Příklady spolupráce figur v koncovce
6. Závěr

VÝZNAM, DEFINICE, POJMY
Bez (spolu)práce nejsou koláče. Spolupracovat musí všechny figury, tedy i pěšci a král. Není důvod, proč při studiu spolupráce figur pohlížet odděleně na pěšce, krále, lehké či těžké figury. Vždyť typickými spolupracanty jsou král + pěšec (při prosazení pěšce) a král + věž (při matování).

Význam
Spolupracující figury zesilují vlastní postavení, nespolupracující zeslabují. Smysl spolupráce figur pochopíme snáze, přirovnáme-li šachovou hru kolektivnímu sportu, např. fotbalu. Ve fotbale i v šachu se sice vzácně přihodí, že jeden hráč (figura) vystartuje z vlastní půlky (ze základního postavení) a vstřelí gól (dá mat). Ale proti silnému soupeři je takový úspěch nepravděpodobný. V naprosté většině případů rozhoduje o gólu (matu) spolupráce hráčů (figur). Na šachy lze, s určitou nadsázkou (byť ne až tak velkou!), nahlížet jako na kolektivní hru a na mat jako na výsledek spolupráce 16 hráčů, z nichž část zasáhla do závěrečné bitvy, část opustila bojiště v dílčích šarvátkách a část třeba - ani nevstala z postele.

Definice
Spoluprací figur rozumíme takové jejich rozmístění na šachovnici, kdy společně podporují dosažení vlastních a zmaření soupeřových cílů.

Jak poznáme spolupracující figury
Spolupráci figur silný šachista cítí. Nemusí se příliš zabývat formálními znaky spolupráce, prostě vnímá, jak figurky spolupracují nebo kam je třeba s nimi jít, aby spolupracovaly lépe.

Než se však toho stavu šachista dopracuje, pomohou mu spolupracující figury rozpoznat např. tyto znaky:
- spolupracující figury míří společně na soupeřovy slabiny a hájí společně vlastní slabiny, netěkají bezcílně po šachovnici
- spolupracující figura nestojí mimo hru
- spolupracující figura není bezdůvodně vystavena útoku soupeřových figur (např. král zapomenutý v centru nebývá        spolupracovník, pro ostatní figury je spíše zátěží)
- spolupracující figury si navzájem nepřekáží (nestojí si v drahách)
- spolupracující figura nebývá takzvaně přetížena. Je-li některá figura přetížena, jiná bývá obvykle nevytížena (přetížená figura plní nenahraditelně tolik úkolů, že soupeř může uvažovat o jejím odstranění i za cenu obětí).

Spolupráce figur a plán hry
Spolupráce figur a plán hry jsou spojené nádoby, dvě strany téže mince. Uvažovat o spolupráci figur má smysl pouze tehdy, víme-li, co má být jejím výsledkem. Co chceme prosadit, čemu zabránit, kde a jak soupeře oslabit, jak využít stávajících slabin, jak uplést matovou síť, jak prosadit materiální výhodu, náskok ve vývinu, ... Nejjednodušším příkladem spolupráce je vytváření matové sítě. S takovým plánem a takovou spoluprací figur pracuje i začínající šachista.

Ideálně spolupracující figury
Takové rozmístění figur, kdy postavení žádné z nich již nelze vylepšit.

Spolupráce/nespolupráce
Je užitečné si uvědomit,
- že dobrá spolupráce vlastních figur znesnadňuje spolupráci figur soupeřových a naopak
- spolupráce vlastních figur bývá umožněna nespoluprací soupeřových figur a naopak.

Proto často jeden diagram můţe sloužit jako ukázka spolupráce a nespolupráce současně.
Není to však pravidlo. Lze jistě nalézt nemálo pozic, kde figury obou stran spolupracují, např. v útoku při opačných rošádách. Rozhoduje pak kvalita spolupráce, čas, či jiné faktory.

PŘÍKLAD EXTRÉMNÍ SPOLUPRÁCE/NESPOLUPRÁCE FIGUR

Příkladem dokazujícím, že spolupráce je víc než materiál, je úloha, kterou v r. 1922 složil Ottó Bláthy. Bílý matuje 16. tahem.

Kouzlo úlohy spočívá v kontrastu dokonale spolupracujících posledních dvou bílých figur a neuvěřitelně si překážejících (=extrémně nespolupracujích) všech šestnácti (!) figur černých.

PŘÍKLADY SPOLUPRÁCE FIGUR V ZAHÁJENÍ

V pozici následujícího diagramu Ve1 a Se3 nespolupracují. Střelec překáží věži, postávají na zápraží a společně na ničem nepracují. Černý může být zatím v klidu. Zahraje-li ovšem bílý Sf4, situace se najednou změní, projasní. Jako když bloudící turista opět najde cestu. Bílý zavěsil do vzduchu hrozbu postupu e5. Pěšec na e5 vytváří prostor pro nástup bílých figur směrem k černému králi, bere černým obráncům pole f6 a obecně dovolí bílému myslet na útok. Černý zneklidní. Možná plánoval klidné zapojení věže do hry Vc8, což by asi přišlo na Vc1. Místo toho musí najednou zvažovat, zda připustit postup pěšce na e5 či nikoli. Při nespolupracujících Ve1+Se3 černý může být zatím v klidu, při spolupracujících Ve1+Sf4 musí myslet na obranu.

Ve1+Se3 = nespolupracující figury (plán bílého se zatím neprojevil)
Ve1+Sf4 = spolupracující figury (s plánem postoupit pěšcem na e5 a útočit na krále)

Pozice následujícího diagramu vznikla po tazích (přehrajte tahy v diagramu)
Černý chybně dobral pěšce 5. - Jxd5 (správné je pěšce obětovat tahem 5. - Ja5) a dostal se do obtížné situace. Rozdíl ve spolupráci figur je patrný na první pohled. Černého krále brání pouze tři figury, čtyři další nepomáhají, spíše překáží v ústupu králi. Rozmotat jejich klubko vezme hodně času. Naopak pět bílých figur je soustředěno k útoku, šestá k zapojení potřebuje jediný tah. Bílý má za obětovaného jezdce kompenzaci.

Partie Rodriguez Vargas,Orestes (2435) - Hort,Vlastimil (2600) Las Palmas, 1975

po tazích (přehrajte tahy v diagramu) partie dospěla k pozici diagramu.

Nádherná ukázka spolupráce Db6, Je4, Sg7 a pg5. Bílý během šesti tahů tlakem po diagonále a1-h7 přečíslil bílého ve vývinu 3:1, přičemž 3 jeho vyvinuté figury útočí a jediná vyvinutá bílého ani neútočí ani nebrání a zakrátko se dokonce smění za nevyvinutou figuru černého. Černý k zisku několika temp (z prvních osmi tahů hrál bílý 4x střelcem) obdržel navíc dvojici střelců. Všimněte si role pěšce g5. Zahnal střelce na g3, získal černému tempo k vývinu střelce a jeho dvojkrok vedl nakonec k zisku dvojice střelců. Partie dále pokračovala

PŘÍKLADY SPOLUPRÁCE VE STŘEDNÍ HŘE

Radulov - Guldbrandsen, Oslo, 1977 (převzato z: Fr. Pithart: Šachové soutěžní testy , 1977)

Pozice po 20. Vae1 je ukázkou spolupráce šestice bílých figur v útoku na krále zadrženého v centru. Dvě černé věže nepracují vůbec. Ostatní obránci jsou přetíženi obranou pěšce e6.

Následující pozice pochází z partie Mattison - Apšeniek (nedatováno, převzato z L. Pachman: „Taktika moderního šachu", 1962). Bílé figury ideálně spolupracují - věže stojí na volných sloupcích s hrozbami vazby a odtahu a dáma se střelcem útočí na slabá černá pole kolem černého krále. Černé figury to mají naopak. Dáma je pod hrozbou odtahu, jedna věž svázaná, druhá překáží střelci v převodu na důležitou obrannou diagonálu a1-h8.

  Bílý na tahu vyhraje.

a bílý získal rozhodující převahu

Diagram níže je z partie Steinitz - NN, 1861. Všechny tři těžké figury mají volný sloupec, jednotahově mohou napadnout krále i dámu, ideálně spolupracují. Žádná z černých figur se ničím podobným pochlubit nemůže. Vypadá to, že Vf8 se dokonce schovává za svého krále. Va8 se do hry nestihla zapojit vůbec a Dc8 se z obrany vzdálila. Pozice je zralá k zakončení. Steinitz matil čtvrtým tahem.

PŘÍKLADY SPOLUPRÁCE FIGUR V KONCOVCE

Pozice níže je převzata z Šachových koncovek Richarda Biolka (2007). Spolupracující střelci, pokud nepustí dopředu soupeřova krále, mohou udržet remízu i proti dámě.

V pozici z partie Kubík-Koutný, Přebor Vsetína 2012, se bílý po svém tahu Vde2 vzdal.

Bílé figury v předchozím průběhu spolupracovaly, jak nejlépe to šlo. Všechny se navzájem kryly a současně bránily v postupu černému h-pěšci. Když však dopředu pronikl i černý král, spolupráce černých figur převáţí spolupráci bílých. Černý král postoupí na g3 a hrozby postupu h-pěšce nebo výměny dámy za věže s následným dobytím pf4 již bílý nepokryje.

ZÁVĚR
Měřítkem úspěšnosti lidských společenství, jedno zda sportovních klubů, firem, států či celých civilizací, je úroveň spolupráce jejich členů. Ti, kdož jsou schopni lepší spolupráce, jdou nahoru. V šachu je to podobné. I zde je klíčovým faktorem spolupráce. Ten, jehož figury lépe spolupracují, vyhrává. Měřítkem síly šachisty je spolupráce jeho figur.

POUŽITÉ PRAMENY
Biolek Richard: Šachové koncovky, Brněnská šachová škola, 2007
Pachman Luděk: Taktika Moderního šachu, Praha 1962
Pithart František: Šachové soutěžní testy, ČÚV ČSTV 1977
Soubor partií z přeboru Vsetína 2012
Šachový program Fritz 13 včetně partiové databáze
Tréninkové materiály Martina Beila (studie „Bláthy") a Marka Vokáče (partie Steinitz - N.N.)

Pokud se vám výukový materiál líbil, odměňte autora komentářem. Text článku si můžete  stáhnout v PDF verzi ZDE a využít při tréninku mládeže.