Šachový klub VSETÍN

„Áčko" vykročilo rázně, „céčko" smolně.

V úvodním kole Zlínského krajského přeboru hraném v neděli 20.10.2013 se hráčům našeho prvního družstva dařilo a ujali se v soutěži vedení. Loňskou smolnou remízu se stejným celkem odčinili i s úroky, když ratingovou převahu dokázali tentokráte vyjádřit nejen třemi body, ale i skórem 6:2 (4:0=4).

Na 1.šach. (sicilská) se Dominik s talentovaným Konvičkou nesnažil zdolat soupeře násilnou cestou, udržoval si mírnou převahu a za rozhodnutého stavu klidně remizoval.

Na 2.šach. (francouzská) předvedl Standa strategicky výborný výkon, soupeře postupně „obral" o tři pěšce a nakonec partii završil obětí kvality.

Poměrně snadnou výhru si zkomplikoval na 3.šach. (sicilská) Vlasťa, kterému Čáň zkonzumoval v zahájení návnadu i s navijákem. Velký materiální zisk pak proměnil ve dvojici spojených volných pěšců, kteří šli nezadržitelně kupředu.

Na 4.šach. (král.indická) získal Petr ve střední hře pěšce a spolehlivě jej proti urputně se bránícímu Škrobákovi uplatnil.

Poměrně nejlehčí úlohu měl na 5.šach. (anglická) Honza s Velčovským, slabším o 350 Elo-bodů. Vyhrál zcela jasně, když mu po jednoznačném průběhu zbyla celá figura navíc.

Pěknou strategickou partii hrál na 6.šach. (král.indická) Radek. Byl možná někde i vyhraný, ale houževnatý Jožka Krupa se ubránil.

Podobně tomu bylo i na 7.šach. (Nimcovičovo z.), kde Marek remizoval s Jarkem Krupou.

Naprosto spolehlivě odehrál na 8.šach. (francouzská) Karel. Proti Daňkovi získal maličkou výhodu, za výhodného stavu utkání však neměl důvod pokoušet osud.

Dlužno ještě dodat, že tak hladké vítězství jsme snad ani nečekali. Druhé kolo proti Slávii Kroměříž „B" však bude daleko těžším oříškem a přejme si jen, aby se nenaplnilo pořekadlo: „První vyhrání z kapsy vyhání."

Také „céčko" v Regionálním přeboru mohlo odstartovat alespoň bodem. Se Sokolem Bystřička totiž sehráli vyrovnané střetnutí, když prohry Galetky a Mladého kompenzovali Gabryš s Kovaříkem.

O výsledku tak zřejmě rozhodlo neuvážené odmítnutí remízy Stančíka (1911) proti zkušenému KM Burdíkovi (2161). Tady zřejmě sehrála roli malá zápasová zkušenost Jakuba a čert ví, zda-li se vůbec poradil s kapitánem. Ať už ano, či ne, je to na pováženou, odmítnout ve vyrovnané pozici dělbu bodu (a tím i remízu v zápase), bylo, myslím, zbytečným hazardem.

Stanislav Juříček

---

Vložte Váš komentář

Vaše jméno:
Váš komentář:
Zadejte kontrolní kód:

Komentáře