Šachový klub VSETÍN

BLESKOVÝ TURNAJ VE VALAŠSKÉ BYSTŘICI

Léta Páně dvoutisícího a šestnáctého, desátého dne měsíce září o desáté hodině dopolední zahájen byl již tradiční šachový festival ve staroslavné obci valašskobystřické. Prvním artikulem čili článkem v řetězci událostí sportovních i společenských stal se zde turnaj v šachu bleskovém s obsazením přímo mezinárodním. Dopolední bleskové klání onoho jinak slunečného dne doznalo průběhu zcela hladkého, za což zásluhu připsati sluší se především gentlemanství soutěžících, jakož i jasnozřivému dohledu zkušeného sudího Richarda Biolka staršího.

Nyní tedy můžeme laskavému čtenáři přiblížiti zajímavou soutěž a zároveň posunout jazyk tohoto sdělení o několik desítek (?) let blíže k dnešku. Mezi účastníky turnaje hraného klasickým tempem 2 x 5 minut byli i tři šachisté vsetínské Zbrojovky: Klára Dančáková, moje maličkost a Honza Bosák, který sice dorazil mezi posledními, ale od prvního kola hrál na předních šachovnicích.

I já jsem se v závěru turnaje ocitl na první desce, což ovšem přičítám škodolibosti „švýcarského manažera", který mi určil za soupeře prvního nasazeného hráče FM Tomáše Cagašíka ze Slavie Kroměříž. V dramatické koncovce pěkné partie jsem prohrál o jedinou sekundu. Nu což, aspoň se borci, kteří dokončili svá utkání o něco dříve, dobře pobavili. I v následujícím kole projevil program poněkud svérázný smysl pro humor. Honza ovšem žádné drama nepřipustil a zcela zaslouženě rozšířil svůj turnajový zisk o další bod. No a protože jsme ze Vsetína přijeli tři, samozřejmě nebylo možné vyhnout se ani střetnutí s Klárou.

Na tomto místě si neodpustím malou odbočku. „Švýcarský manažer" opravdu „umí", o čemž jsem se přesvědčil například v Karolince na konci roku 2013, kam jsme jeli se Standou Juříčkem. Jiný hráč Zbrojovky v turnaji nebyl a můžete hádat, s kým jsem se potkal hned v prvním kole. Ano, i o rok později jsme mohli úvodní kolo stejné soutěže odehrát na Lapači. Vtipné, že?

Ale zpátky do Valašské Bystřice. Za zmínku jistě stojí i bleskové tempo, v jakém se svižný turnaj odehrál. Pardon, vlastně obráceně. Nevěřil bych, že jedenáct kol se dá zvládnout tak rychle. O čtvrt na jednu už bylo skončeno i vyhlášení výsledků a mohli jsme jít na oběd nebo na kávičku.

Letošní bleskový turnaj ovládl FM Tomáš Cagašík. V jedenácti partiích získal jedenáct bodů a všechny soupeře nechal daleko za sebou. Se ziskem devíti bodů se o druhé místo podělili Michal Bes z Polska a Pavel Hubený z Boskovic. Sedm a půl bodu a celkově čtvrté místo vybojoval náš borec Honza Bosák. Pokud jde o mou účast ve Valašské Bystřici, pojal jsem sobotní turnaj jako součást přípravy na nadcházející sezónu. V duchu Járy Cimrmana se mi podařilo (ne)úspěšně prověřit některé slepé uličky, v několika partiích pobavit diváky i soupeře, a dokonce s pěti body obhájit umístění v elitní desítce.

Klára tentokrát sbírala bodíky o něco pomaleji než třeba v pravidelné pondělní „lize mistrů", kde již několikrát dosáhla na výborné umístění. V sobotním turnaji jsem občas hrál na vedlejší desce a podle dění na sousední šachovnici se domnívám, že s předvedenou hrou může být spokojena. Některé partie končící v časové tísni však ukázaly, že i Kláře by možná více vyhovovalo tempo 4 minuty + 2 vteřiny za tah, které dává větší šanci dotáhnout vyhrané partie do úspěšného konce.

Kromě jedenácti soutěžních kol jsme sehráli ještě řadu volných partií, v nichž se nejednou objevil i královský gambit. V této souvislosti si dovolím připojit ještě jednu myšlenku: Co kdybychom například letošní šachové setkání před Silvestrem vyhlásili za gambitový turnaj?

---

Vložte Váš komentář

Vaše jméno:
Váš komentář:
Zadejte kontrolní kód:

Komentáře