Vzpomínky na Vlasťu (1)
V těchto dnech tomu byl právě rok, co nás zcela nečekaně opustil náš kamarád Vlasťa Straděj (25.2.1951 - 11.9.2015), dlouholetý předseda, silný KM, rozhodčí a v poslední době i trenér mládeže; jedna z nejvýraznějších postav celé historie našeho oddílu. A protože jsem se s ním znal zřejmě nejdéle, dovolte mi na něj uvést několik vzpomínek, které mám zaznamenány ve svém osobním archivu.
Začátek našeho dlouholetého přátelství se datuje někde na začátek roku 1965. Krátce na to jsme se oba přihlásili do Tatranu OSP Janová, který měl hernu v nově postaveném ZK Sklář na Ohradě a ihned nastoupili v našem prvním společném turnaji, kterým byl právě Přebor Tatranu 1966/67 (1. Sousedík 9, 2. Bosák 7, 3. Straděj 6½, 4. Bartošek 6, 5. Mokrý 5½, 6. Berka 5, 7. Zavadil 4½, 8.-9. Ekart, Juříček 3½, 10. Javornický 3, 11. Szieklik 2). Z výsledku je patrné, že Vlasťa byl tehdy o dost lepší než já a domnívám se, že důvodem byl jeho kvalitnější studijní materiál. Měl dva díly Pachmanovy „Strategie" a dva díly „Taktiky", kdežto já si tehdy pouze přehrával partie z vystřižených novinových šachových hlídek ... Hodně jsem jej tehdy navštěvoval (měli malý rodinný domek při výjezdu na Sychrov, asi čtvrtý po levé straně), hráli volné partie a především společně analyzovali: »...Rád vzpomínám na naše „teoretické seance" u vodojemu na Sychrově. Dnes tam již stojí panelákové sídliště; my dříve, ležíce v klidu na dece u šachovnice a kolem nás louky a pole, rozebírali z knížky „L.Pachman: Strategie moderního šachu, 2.díl" partie na téma králova gambitu,
Přebor města Vsetína 2015
Vlasťa, co by útočník - já obránce. V pozdější době se tyto role u nás, kupodivu, zaměnily; u mne snad vlivem „košické školy", u Vlastimila analýzami s výborným Tondou Sousedíkem, hráčem přísně pozičního stylu a zavilým odpůrcem rizika ...« [archiv SJ1965] Z tohoto období se také dochovala naše vůbec první vážná turnajová partie, v mém archivu má č.10:
Straděj - Juříček, Vsetín 1966/67, [C60] španělská
Analytické poznatky jsme pak bohatě úročili především v dorosteneckých soutěžích: »...Spolu s Vlasťou jsme sehráli mnoho volných partií a šachy nás zajímaly natolik, že to někdy k velké nelibosti našich rodičů odnášel i školní prospěch. Utkání to byla většinou lítá, Vlasťa zahajoval romanticky 1.e4 e5 2.f4, já byl zdrženlivější a převážně hrál 1.d4, i když jsem se tahu 1.e4 jinak nevyhýbal. Zejména královský gambit byl na pořadu i v bleskových partiích a oba jsme v něm získali časem takovou rutinu, že se na této skutečnosti dalo i kalkulovat. Pokud měl v utkání družstva Vlasťa bílé a já černé a bylo-li v obou partiích na prkně toto zahájení (viz níže a moji partii č.48), vedli jsme prakticky 2:0. Vlasťův útok a moje obrana byly pověstné! Takto např. rozdrtil soupeře z Val.Meziříčí (mám dojem, že se jmenoval Kundrát) v Cunninghamově variantě s obětí tří pěšců. Je zajímavé, že Vlasťa později královský gambit úplně vyřadil ze svého repertoáru, zatímco já jej na „stará kolena" začal hrát ...!« [archiv SJ1965]
Na důkaz toho uvádím dvě partie. Obě jsou z okresního přeboru proti TJ Valašské Meziříčí, moje z roku 1968, s přesným využitím chyby 7.exd5?. Vlasťova je z roku následujícího, kdy soupeřova krále v centru zmatoval pěšcovou falangou:
Sudor - Juříček, OP dorostenců 1968 (Val.Meziříčí - Vsetín 1½:2½), [C39] královský gambit
Straděj - Kundrát, OP dorostenců 1969 (Val.Meziříčí - Vsetín ½:3½), [C35] královský gambit
Z toho prvního střetnutí mám poznamenánu úsměvnou historku, která svědčí o určité Vlasťově drzosti, kterou reagoval na despektivní poznámku tehdejšího předního hráče okresu k našemu vítězství. Poté, co jsme v sestavě: Straděj ½, Ekart 0, S.Juříček 1, A.Juříček 1 získali titul přeborníka okresu, odehrálo se toto: »...Trenér TJ Valašské Meziříčí pan Kaimer byl výkonem svých svěřenců viditelně zklamán, "prskal" na všechny strany a nakonec se vyjádřil ve smyslu, že: "... takových salátů jako jsme my si postaví do simultánky dvacet". Mohl si to dovolit, byl to totiž kdysi velice dobrý hráč síly bezmála mistrovské, hrával v silně obsazených turnajích s mistry Foltysem, Fichtlem, Liškou, Hofmanem a jinými. Jenže to bylo jednak kdysi a pak ... Vlasťa se po zisku rozhodující půlky cítil výborně a drze navrhl, abychom sehráli pouze konsultační partii Straděj + já versus rozčilený pan Kaimer, dvaceti hráčů prý netřeba ... Ten kupodivu souhlasil, ale to neměl dělat. Jak už to bývá, prohrál zcela klasicky a "prskal" doslova nepříčetně. Korunu tomu nasadil prostořeký Vlasťa, když při odchodu od stolu pronesl neuváženou poznámku, že: "... takových Kaimerů si postavíme do simultánky dva---"... - více už říci nestačil. Vzduchem se kmitla noha páně Kaimera a náš první hráč a kapitán vyběhl, či spíše vyletěl ze sálu, drže se za rozpůlený konec zad ... Já s ostatními jsme pochopitelně po takové odměně za finálové vítězství netoužili a urychleně opustivše bojiště, ve zdraví se setkali s naším "chrabrým" spolubojovníkem až na nádraží.« [archiv SJ1965]
V oddílových přeborech dorostu tehdy Vlasťa vyhrával vcelku s přehledem, 1968: 1. Straděj 4½, 2. Juříček 3½, 3. Zavadil 3, 4. Ekart 1 a o rok později 1969: 1. Straděj 6½, 2. Juříček 6, 3. Zavadil 3½, 4. Trávníček 2½, 5. Ekart 1½ (obě soutěže hrány dvoukolově). Právě v tomto roce ale zaznamenal určitý pokles výkonnosti a neúspěch - Přebor Zbrojovky 1969/70: 1. Pečinka 10½, 2. Juříček 9½, 3. Kuběna 9, 4.-5. Samotný, Žamboch 8½, 6. Smetanová 7½, 7. Hrňová 7, 8. Smetana 5½, 9. Červeňák 5, 10.-11. Straděj, Jiříček 4½, 12.-13. Hájek, Doné 4, 14. Mokrý 3. Ptáte se proč? Inu, končil studium na průmyslovce, chystal se na VŠ a tak mu na šachy zbývalo méně času. Tehdy se také naše cesty na čas rozdělily a více jak dva roky se neviděli. Já nastoupil vojenskou základní službu v Košicích na východním Slovensku, on začal studovat VŠ v Brně.
Sezóna 1968/69. Finalisté okresního přeboru dorostu 4 čl. družstev Zbrojovky Vsetín a TJ Rožnov p.R. (2:2 a 0:4)
Zbrojováci na snínku: zprava stojí V.Straděj, uprostřed P.Zavadil, zleva klečí S.Juříček a Z.Ekart.
= pokračování příště
media s.r.o. |
Zde je místo pro vaši reklamu. |
|
|
||
|
|
|