Šachový klub VSETÍN

MČR NA HORNÍ BEČVĚ

Nechci trpělivost laskavého čtenáře zbytečně napínat. Ano, ten den začal jako každý jiný. Jak jinak by také měl začít? Před devátou hodinou ranní opět objednávám kávičku, tentokrát v bezbariérovém hotelu Duo na Horní Bečvě. Právě zde se totiž koná - nikoli poprvé - šachové MČR tělesně postižených. V pondělí 10. 10. se k poslednímu kolu soutěže hotoví více než čtyřicet šachistů z Moravy, Slezska, Čech, Slovenska a Maďarska.

S maďarskými šachisty jsem v průběhu turnaje sehrál dvě partie. V závěrečném kole mě tedy čeká třetí, nepochybně nejtěžší. Soupeřovo elo svou hodnotou silně připomíná nejmenovaný Orwellův román. Nu což, není co ztratit a navíc už mám vlastně splněno. V závěru nedělní partie (nikoli televizní) jsem se po hrubé chybě soupeře ocitl na vítězné straně. 4,5 bodu již před poslední partií, to se dá jen vylepšit. Proč bych si zatím nedal třeba vídeňskou kávu?

Zasedací pořádek určil, že v posledním kole bude na sousední šachovnici černými bojovat další vsetínský šachista, zkušený hráč Mezu František Parák. Dnes mu patrně bude ke spokojenosti stačit remíza. „To bys ovšem nesměl opisovat," dovoluji si podotknout, abych špetkou vytříbeného humoru jemně okořenil předzápasovou atmosféru. V devátém kole mistrovství se na mé šachovnici bude již potřetí(!) konat královský gambit. Poprvé ovšem budu čelit jednomu z nejstarších zahájení černými. Z historie královské hry si pamatuji, že v dřevních dobách šachového romantismu bylo věcí cti gambit přijmout. Dobrá tedy. Druhým tahem beru pěšce na f4, potom se uvidí.

Ostatně k vidění byla během turnaje i řada nešachových zajímavostí, od welcome drinku (nejeden znalec češtiny zajisté zajásal) s příznačným názvem „Mat čtvrtým tahem" až po takřka aprílové počasí za oknem. Venku se střídalo polojasno s ranními mlhami a těžkými dešťovými mraky. Jednoho jitra klesla teplota na Horní Bečvě pod nulu a v kopcích jsme projížděli zimní krajinou. Téhož dne odpoledne vydatně sněžilo. S příjemným babím létem loňského října naprosto nesrovnatelné. Na druhou stranu dávaly deštivé dny slušnou naději, že ještě porostou hřiby. (Toto očekávání se již ukázalo jako zcela opodstatněné.)

Na 64 polích se po celý týden bez ohledu na počasí odehrávaly velmi zajímavé partie plné napínavých okamžiků, dramatických zápletek i vtipných kombinací. Vraťme se tedy do hracího sálu, kde stále probíhá deváté kolo mistrovství. František se poměrně brzy dohodl se soupeřem na dělení bodu a dosáhl tak solidních padesáti procent. Další dva šachisté z našeho regionu jsou s výsledky svých posledních partií rovněž spokojeni. Královský gambit na mé desce dospívá do kritického okamžiku. V tísni podléhám iluzi, že nejlepší obranou je útok, ale pověstná struna brzy praskne. Nevadí.

S celkovým ziskem 4,5 bodu (3 : 3 při 3 remízách) jsem se stejně jako František Parák (Mez Vsetín) a Jan Múdrý (Sokol Huslenky) umístil v polovině tabulky. Na pozici nejúspěšnějšího valašského šachisty tak letos vystoupal Elefteris Vlachopulos z Karolinky, který zaokrouhlil počet získaných bodů na rovných pět. Se šesti nerozhodnými výsledky by možná mohl kandidovat i na remízového krále.

Celkovým vítězem letošního MČR tělesně postižených se stal Zdeněk Šnyta (7 bodů) před Marcelem Řezníčkem (6,5 bodu). Oba borci z Sktp Hrabyně nenašli v turnaji přemožitele. Třetí místo obsadil nejlepší zahraniční účastník Juraj Zavarský ze Slovenska (6 bodů). V kategorii žen opět přesvědčivě zvítězila Irena Badačová z Frenštátu (5 bodů). Podrobnější informace včetně výsledkové listiny najdete na chess-results.

www stránky pořadatele.

Pavel Mladý v.r.

---

Vložte Váš komentář

Vaše jméno:
Váš komentář:
Zadejte kontrolní kód:

Komentáře