Šachový klub VSETÍN

DALŠÍ DRAMATICKÝ DUEL DÉČKA

Milý deníčku!

Ten den mohl začít jako každý jiný. Ale nezačal. Laskavý čtenář nechť se již v tuto chvíli obrní trpělivostí. Neboť takto vtipně obměněný začátek by měl být níže dále rozveden. Ale nebude. Snad zase příště. Nehodlám totiž laskavého čtenáře zdržovat od napínavé reportáže z neméně napínavého utkání našeho Déčka.

V neděli 8. ledna překvapivě technické služby zimní kombinace sněhu a mrazu příliš nezaskočila. Snad i proto se mi daří přijít na Lapač asi tři minuty před devátou. Všichni ještě nedorazili a také hosté ještě čekají na některé své hráče, především na posily z Vizovic. Mám tedy čas na kávičku i na malé předzápasové zamyšlení.

Za časů oněch kdosi přišel s myšlenkou, že velké „D" před jménem ZBROJOVKA v úspěšné předloňské sezóně znamenalo „Důchodci" a o rok dříve v neméně zdařilém ročníku okresní soutěže naopak „Děti". Nabízí se zde vysvětlení, že tato pojmenování pravděpodobně souvisela s rozdílným věkovým složením týmu. V obou případech Déčko slavně vybojovalo právo postupu do vyšší soutěže. Rád připomenu především skvělý úspěch Déčka v převážně dětské/žákovské sestavě z roku 2013/2014. Tenkrát na Západě... pardon, tenkrát na první desce bojoval Rosťa Vilém a vynikajícím výsledkem 6/7 výrazně pomohl k celkovému vítězství nejmladšího družstva v soutěži. Letos přezdívku zatím nemáme a cíl byl stanoven mnohem skromněji: udržet se v přeboru.

Na podzim jsme ve čtyřech vyrovnaných utkáních získali tři body. Pro větší klid jsme tedy v neděli 8. ledna potřebovali vyhrát nad Valašskou Polankou, která ovšem po čtyřech kolech dělila první místo. Na Vsetín přijeli hosté v sestavě, která mohla potvrdit (nebo ještě vylepšit) jejich postavení v tabulce. Ve staronové herně na Lapači se však měl odehrát nečekaně vyrovnaný zápas.

Papírové předpoklady jako první naboural matem ještě před desátou hodinou Tomáš Budík. Nečekanou ztrátu hosté vyrovnali na čtvrté desce. Opět jsem nucen přiznat, že ani nevím, jak se to vlastně stalo. Tři další partie skončily nerozhodně: Jarda, David a Klára přispěli k vyrovnanému stavu 2,5 : 2,5. Možná šlo na páté a šesté desce dosáhnout i lepšího výsledku, ale remízami se silnějšími soupeři domácí tým určitě nic neztratil. Rozhodnout se mělo na předních šachovnicích.

Na druhé desce hrál černými Pavel Budík proti Petru Hromadovi (1868), zatímco na první šachovnici se Ivan bílými snažil prolomit obranu Petra Špaňhela (2078!). Na obou šachovnicích tedy naši borci čelili nejlepším hráčům, jaké může Valašská Polanka nasadit. Také já jsem na třetí šachovnici nastoupil proti soupeři s vyšším elem, kterým byl zkušený Miroslav Bařinka z Vizovic.

Na první desce Ivan obětoval pěšce, aby vzápětí rozvinul krásnou ukázku útočné hry. Pod soustředěným tlakem bílých figur soupeřova obrana nakonec povolila a z pohledu černého se pozice stala neudržitelnou. Ivan tak aktivitu svých kamenů proměnil ve velmi cenný bod. Téměř současně skončil i předposlední duel zajímavého utkání. V poslední minutě před časovou kontrolou tak přijímám zprávu, že obě družstva mají 3,5 bodu. Sekundy ubíhají, ale už vím, že všechno stihnu: dobýt zpátky pěšce, získat kvalitu (trochu nečekaně) a hlavně provést důležitý 40. tah (i se zápisem, samozřejmě). Také na třetí šachovnici aktivita a souhra bílých kamenů nakonec rozhodují partii a tím i celý zápas. Laskavý čtenář nechť si nyní z níže uvedených možností zvolí závěr dle vlastního vkusu:

a) A tak, milý deníčku, ve vzájemném utkání dvou valašských týmů Valaši opět slavně zvítězili.

b) V pátém kole Déčko konečně dosáhlo na první letošní tříbodový zisk.

c) Domluvil jsem. Howgh!

Pavel Mladý, v. r.

---

Vložte Váš komentář

Vaše jméno:
Váš komentář:
Zadejte kontrolní kód:

Komentáře