Šachový klub VSETÍN

Zachutnal nám pardubický perník

Necelý týden po Přeboru města Vsetína se výprava z našeho oddílu vydala do Pardubic na turnaj čtyřčlenných družstev Czech open 2017. Hrálo se v zimním stadionu Pardubic, nicméně podstatný rozdíl oproti zápasům hokejové extraligy byl. Na hokeji se většinou na hrací ploše prohání 12 hokejistů a v hledišti jsou tisíce diváků. V pardubické aréně tomu bylo naopak. U cca pětistovky stolů zasedli hráči šachu, dámy, go, backgammonu, bridže a jiných deskových her. Celkem nás na té ploše bylo přes tisícovku, no a v hledišti by se se těch dvanáct diváků našlo. Takže to byl první rozdíl. Druhý rozdíl byl v tom, že diváci v hokeji povzbuzují a vytváří zvukovou kulisu, zatímco v deskových hrách je slyšet pouze klapot figurek nebo pleskání karet.

Protože turnaj byl vícedenní, zvolili jsme ubytování na vysokoškolských kolejích. S jistou dávkou nostalgie jsme tak zavzpomínali na studentské časy. Naši výpravu tvořili Karol a Marta Motúzovi, Petrové Zvardoň a Smilek, předseda Radek Zádrapa a kapitán Honza Bosák. Pokud mne nějaký šťoura chytne za slovo a bude si myslet, že neumím napočítat do čtyř, tak nemá pravdu. Turnaj byl sice čtyřčlenných družstev, ale družstva mohla mít až dva náhradníky. Takže jsme se prostřídali a rozložili turnajovou zátěž na více hráčů.

Odehráli jsme během tři a půl dne sedm kol. Nasazeni jsme byli jako 38 z celkového počtu 131 družstev. Postupně jsme se střetli s šachisty z Dněpropetrovsku, Hamburku, Líně, Prahy, Příbrami, Kolešovicemi a Ústí nad Labem. Celkově jsme třikrát vyhráli, třikrát remízovali a jednou prohráli. Nakonec jsme skončili na vynikajícím 22. místě jako nejlepší celek ze Zlínského kraje.

Zajímavosti turnaje:

Nikdy jsme nehráli s družstvem, které bylo nasazeno výše jako my. Družstva nebyla velmi často seřazena podle ELO. ELO hodnocení bylo velmi ošidné, protože nikde nebylo napsáno, že rozdíl 300 bodů zajištuje nějakou převahu. Družstva byla složena ani ne podle oddílové příslušnosti, ale podle kamarádství jednotlivých hráčů. Družstva si mohla vybrat jakýkoliv název, takže nebylo nouze o různé kuriozity, např. nejlepší hráč družstva s názvem „WITH NO MERCY" (což znamená „Bez milosrdenství") prohrál v patnácti tazích, nebo různé názvy družstva jako např. „Ocelový mlátičky", „Postoupky Muflons", „Chess lady", „Ještě mladší", „Pogromcy klakierów". Kreativita šachistů nás opravdu překvapila. Velkou kuriozitou byly i velmi zajímavé oběti dámy za dvě lehké figury, které se nám v partii vyskytly hned v prvních dvou kolech.

No a na závěr trochu matematiky. Dvě kola před koncem jsme byli na 62.místě. V předposledním kole jsme vyhráli 4:0. V posledním kole za stavu 1,5:1,5 dohrával Karol poslední partii a bylo to velmi nejasné. Karol nakonec vyhrál a to nás posunulo na celkové 22.místo. Kdyby partie skončila remízou, tak jsme byli celkově na 42.místě, kdyby prohrál, tak jsme celkově na 54.místě. To je švýcar!

Okřídleným úslovím našeho družstva bylo rčení: „Prohrál jsem, prodávám šachovou knihovnu a zanechávám šachů". Většinou to spravila dobrá večeře a posezení s přáteli. Dalšími úslovími byly: „Toto není turnaj, toto je festival", „Botvinnik by už šel spát", „Botvinnik by to udělal tak a tak". Michail Mojsejevič Botvinnik byl opravdu naším strážcem a mentorem a určitě má zásluhu na našem umístění.

Já osobně jsem jel na festival z několika důvodů. Jedním bylo, abych si to alespoň jednou zažil na vlastní kůži, druhým bylo to, abych strávil tři hezké večery s přáteli. Oba se nám společným úsilím podařilo splnit a tak jsem odjížděl z Pardubic velmi unaven, ale velmi spokojen. Takže všem spolubojovníkům děkuji za krásné zážitky.

Honza

P.S.: Perník jsme v Pardubicích vůbec neviděl.

---

Vložte Váš komentář

Vaše jméno:
Váš komentář:
Zadejte kontrolní kód:

Komentáře