Všechno je naopak
V deváteém kole 2.ligy skupiny E nás čekal jeden z nejtěžších soupeřů - Vlčnov. Již hodně dlouho mám z tohoto soupeře respekt a je pro mne záhadou, jak je možné, že Vlčnov nehraje o špici soutěže, ale je v dolní polovině tabulky. Pro zápas kapitán zvolil osvědčenou taktiku - "odděleně mašírovat, společně udeřit". Pokud si vzpomínám, tak tuto taktiku použili Prušáci (pozor, nepoplést s Prušánkami) v, pro Rakousko-Uhersko neslavné, bitvě u Hradce Králové. Takže do Vlčnova jsme se dopravovali oddělenými skupinami, které se skutečně v 10:00 sešly v místě utkání. Byli jsme mile potěšeni přátelskou atmosférou, krásnou hrací místností, online šachovnicemi a nabídkou čajů a kávy. Nicméně na šachovnici se rozhořely boje už od první minuty. Zejména na páté desce (Kapusta-Parák) je jiskřilo hned od čtvrtého tahu. Dominik, věrný své strategii "Vše sežrat" měl v jednu chvíli o tři pěšce více. Ale Dominikova kosa narazila na kámen Petra Kapusty. Ten měl totiž za ty tři pěšce až brutální aktivitu figur, materiál získal zpět i s úroky a tak Dominik musel kapitulovat. Vyrovnání zařídil na čtverce náš benjamínek Kuba (Stančík-Buráň), který pozice s izolákem umí a dokázal to i tentokrát. Takže 1:1. Pak na dvojce (Bělunek-Danada) Vláďa stál lépe, ale soupeř byl na výši a tak partie skončila v pěšcové koncovce remízou. Pak došlo k pravděpodobně kritické chvíli. Na sedmičce (Dubina-Bosák) udělal bílý čtyřicátý tah. Černý byl na tahu a reklamoval, že bílému "spadla fangla", protože na hodinách má pouze 28 minut, tj. nemohl provést 40.tah v limitu. Chvíli se kolem tohoto momentu rozpoutala diskuze, nicméně rozhodčí uznal, že bílý překročil čas a tak hosté ujali vedení. Ale domácí brzo srovnali zásluho zásluhou partie na páté desce (Zádrapa-Koutný), kde Radek zahrál strategicky méněcenou variantu a Petr Koutný ho přehrál. Zbývaly poslední tři partie. V nich na jedničce (Mudrák-Viták) Pavel přežil nápor bílého, trpělivě vylepšoval pozici a v koncovce měl několik pěšců navíc, které nakonec uplatnil k výhře. Na trojce (Babula-Vereš) byl náš Andrej Milanem Babulou postupně přehráván a tak to pro nás nevypadalo nijak oslnivě. Ale na osmičce jsme měli našeho bijce Petra (Zvardoň-Moštěk), který vždy bojuje až do konce. Tentokráte se to vyplatilo, protože dobře ví, že dva střelci jsou lepší než jezdec a střelec v otevřené pozici. Takže si postupně pozici otevřel a pak už to bylo jednoduché. No a protože už jsme vedli 4,5:2,5 tak Andy partii vzdal a celkově jsme tedy vyhráli. Jak s oblibou říkám: "je třeba mít sud rozumu a kapku štěstí", tentokráte jsme měli obého dostatek.
Co s toho vyplývá? Že Zbrojovka Vsetín stále vede 2.ligu a Vlčnov má záchranářské starosti. Nicméně zopakuji jen to, co jsem napsal v úvodu: Vlčnov je družstvo které do druhé ligy určitě patří (pokud pochopitelně nepomýšlí výše) a záchranu Vlčnovu určitě přeju. Možná by mu ta příslovečná kapka štěstí stačila.
No a proč jsem nazval článek tak, jak jsem ho nazval? Protože výhru nám tentokráte vybojovali ti, kterým to moc letos nešlo. A naopak, kterým to šlo, tak ti se dnes neprosadili. Jak tomu bude příště, to nikdo neví a možná tomu bude zase naopak, anebo úplně nejak jinak. A to je to kouzlo soutěží družstev a možná i to je to letošní kouzlo Vsetína. Prostě soutěží družstva!
media s.r.o. |
Zde je místo pro vaši reklamu. |
|
|
||
|
|
|