Šachový klub VSETÍN

Šachy na lodi.

Tak na plavidle jsem ještě nikdy nehrál. A můj spolubojovník Karel také ne. Až nyní, v sobotu 27.4. na 16.ročníku víkendové soutěže O pardubickou kotvu jsme se stali pravými „mořskými vlky". Ještě ve čtvrtek to vypadalo, že Hradil nepojede (kapacita 60 hráčů byla naplněna), ale pak se jedno místo uvolnilo a na moji prosbu reagoval ředitel soutěže pan Dudek: „Přijeďte oba, budeme se těšit." Nakonec startovalo 57 hráčů z 21 oddílů ČR a jeden Čechoameričan. Vyjeli jsme rychlíkem po přímé trase Vsetín 4:52 - Pardubice 7:39; z nádraží ČD k přístavišti pak ještě cca 20 minut pěšky. Osobní motorová loď „Arnošt z Pardubic", kde se devítikolový boj odehrával tempem 12m+3s byla vyrobena v roce 2001 a po deseti letech provozu prošla modernizací. Má délku 27m, šířku 5m, uveze max. 75 osob a výkon motorů je 2x115 HP. Tedy podstatně vyšší než jsme podali my: SJ 5,5 a KH 4,5. Lodní lístek 350 liber (1 ₤ = 1 Kč) obnášel nejen poplatek za start, ale i celodenní pobyt a jízdu lodí včetně svačiny a obědu, čili velmi dobrá investice. Tradiční nápoj námořníků - rum - jste si ovšem museli připlatit. A jaký byl průběh? První tři kola se hrála na lodi ještě v přístavu, další tři při plavbě cca 12 km na trase Pardubice - Srnojedy a zpět (kapitán se na rozdíl od Titanicu obratně vyhnul několika ledovcům ...), poslední tři po zakotvení. Počasí je pěkné a tak si mezitím na horní palubě dáváme něco k snědku. Speciální pravidlo: zazvonění mobilu ani nemožné tahy neprohrávají, hráč je ovšem povinen zaplatit „lihovou daň" nejbližšímu ze dvou rozhodčích. K jejich lítosti se ale nikdo neprovinil, takže Matuškovo: „Jó-hó-hó, tuhle rundu platím já -" se konalo jen v případě, že jste nějak smolně prohráli a na skleničku pozvali soupeře (tady byl naopak spokojen lodní kuchař ...). Ve výsledku nakonec dělím 10.-18.místo; škoda jen těch dvou prohraných partií, protože v obou jsem stál prakticky na výhru a ztratil tak nejen body, ale i těch pár kaček ... Mrzí zejména ta v předposledním kole, případná výhra by mne posunovala někde k šestému, možná i pátému místu. Ještě že jsem zvítězil v závěrečném souboji (viz ukázku) a dostal se tak alespoň na okraj první desítky. Karel vybojoval 50% možných bodů, ve skupině na 26.-36.místě končí třetí nejlepší a je vcelku spokojen. Nedařilo se naopak některým favoritům, např. FM Mojžíš byl až 19., KM Trhal (2183) ještě o jedno místo za ním. A úplně propadla mistryně v korespondenčním šachu Horáčková, která předběhla jen tři hráče - jo, jo, bez počítače se to blbě hraje ... K večeru Karel odjíždí domů, já do blízkého Kolína, kde mám nocleh. Vlastně dva. Po tom prvním se vydávám k Máchovu jezeru pod hradem Bezděz. Proč právě tam? Inu, v Doksech chci navštívit člověka, který je pravidelným řešitelem mé rubriky Černobílé problémy v časopise Zora a rád by se dozvěděl něco více o mně i o tom skladebním šachu. Příjemné setkání, které mi ale vhání slzy do očí - pan Čanecký, ač od narození slepý se přesto šachy hrát naučil ... Navečer se vracím zpět. Ráno mám ještě v plánu Kutnou Horu s návštěvou pana Buňky, který mne kdysi zasvěcoval do tajů pomocných matů a jedna naše společná úloha obdržela v roce 2005 dokonce čestné uznání v ruské soutěži. Jenže Slávek má toho dne nějaké zdravotní prohlídky, takže to musím nechat na příště a peláším na rychlík, který přijíždí na Vsetín těsně před polednem. Krásný víkend! (sj)

Výsledky na chess-results

 Juříček S. (2067) - Michálek M. (1730), Pardubice 2019, [C48] hra čtyř jezdců /9/

---

Vložte Váš komentář

Vaše jméno:
Váš komentář:
Zadejte kontrolní kód:

Komentáře