Šachový klub VSETÍN

Mistři! V dramatech a komplikování si situace...

V sobotu dopoledne mě z klidného rozjímání vyrušil hovor. Neznámé číslo, že by nějaké nabídky výhodného pojištění či tarifu? Kdepak, na druhém konci linky je kapitán Orlové a smutně mi hlásí, že má rozpadlý tým a zítra dojedou zřejmě jen v šesti, nedej Bože pěti, členech. Pro nás vlastně dobrá zpráva, neboť by to mohlo znamenat docela snadné body. Ovšem trošku špatná situace v tom ohledu, že Petr Smilek již byl na cestě z Prahy na Valašsko a měl obsadit osmou desku. Později odpoledne mi telefon zvoní znovu se zprávou, že snad by soupeřů mohlo přijet alespoň sedm. No uvidíme.

V neděli těsně před desátou další hovor. To hosté hledají hrací místnost. Poté co se zašli pozdravit s hokejisty přímo na zimní stadion, usoudili, že v bruslích asi hrát nebudeme, a tak zavolali SOS. Šťastně jsme se našli a v 10:00 mohly vypuknout boje na všech sedmi šachovnicích. Ta osmá zůstala z orlovské strany neobsazená, a tak Peťa Smilek mohl ještě před obědem vyrazit zpět do Prahy s bodem. Při pohledu na oslabenou sestavu hostí a naši elitní osmičku by leckdo čekal docela snadný boj a pojištění si místa v soutěži. Opak byl pravdou.

Po relativně rychlé remíze Kuby Stančíka nám úsměvy na tváři vykouzlil Dominik Parák, který svého soupeře přehrál, partii převedl do vyhrané koncovky a bezpečně realizoval materiální převahu. Navíc téměř všude jsme měli zdravé až lepší pozice, takže do této chvíle jsme mohli mít jen pozitivní myšlenky. Ty se začaly trochu kalit, když jsem zjistil, že já i Pavel Viták stojíme hůře. Naopak Karol Motúz, Laďa Bělunek i Radek Zádrapa drželi dobré pozice. Z této pětice jsem jako první dohrál já, když jsem po výměně dam očekával uklidnění situace a bezpečí pro mého krále. Bylo to přesně naopak, můj král byl vyhnán dopředu a uzavřen do matové sítě. Hezký výkon mladého soupeře, naopak další nepovedený ode mě. Bohužel prohrál i Pavel, aktivitě soupeřových figura postouplému pěšci se nešlo bránit. Od soupeře až strojový výkon. Tím je stav srovnán na 2,5:2,5 a rozhodnou poslední tři partie.

Na všech z nich stojíme lépe a hlavou mi letí myšlenka „rozhodně nikdo neprohraje, teď jde jen o to, aby aspoň jeden z nich vyhrál". U Karola je to sice pěšec navíc, ovšem s nestejnýma střelcema a nakonec se ukázalo, že asi čistě remízová pozice. Smírem to také skončilo. U Vládi je pozice ještě otevřená, ale mým laickým okem lepší. Radkovi se povedlo získat kvalitu a dosáhnout vyhrané koncovky, a tak mi kapitán hostů při řeči venku již předem pogratuloval k očekávanému vítězství. Bohužel však předčasně. Radek se s vidinou hezkého zakončení partie přepočítal. Neuvědomil si, že soupeř si postaví dámu se šachem a on tak nebude moct dát králi a dámě vidličku. Z vyhrané koncovky je tedy hořká prohra. Všechny nás zamrzela, nejvíce asi Radka samotného. Ale to jsou zkrátka šachy, mrknutím oka se může pozice obrátit o 180 stupňů. A v parádní sezóně, jakou Radek letos má, si nějaký kiks rozhodně dovolit může. Vláďa již mohl svou výhrou maximálně zachránit celkovou remízu (která by vlastně stejně nic neřešila), nicméně v rovné pozici se o něco lépe zorientoval soupeř a Vláďa byl ještě rád za remízu.

Celkově jsme tedy i proti oslabené Orlové prohráli v poměru 3,5:4,5. Výhra, a tím i záchrana v soutěži, byla opravdu blizoučko, ale dnes jsme jí pohrdli. Bohužel, jak napovídá titulek článku, jsme mistry v komplikování si situace a v posledním kole si tak zahrajeme doslova zápas o všechno s Dolním Benešovem. K udržení se v soutěži potřebujeme minimálně remízu (padají 3 družstva). Při prohře by nás další sezonu čekal krajský přebor. Tak snad jsme si již vybrali smůlu a poslední kolo zvládneme bez ztráty kytičky.

Matyáš Kovařík

---

Vložte Váš komentář

Vaše jméno:
Váš komentář:
Zadejte kontrolní kód:

Komentáře