Šachový klub ZBROJOVKA VSETÍN

Šachový klub ZBROJOVKA VSETÍN
 
historie klubu
 
zprávy z klubu
 
soutěže družstev
 
galerie hráčů
 
fotogalerie
 
přebor Vsetína
 
šachové úlohy
 
články
 
mládež
 
historie šachu na Valašsku
 
Valašský šachový klub mládeže

STOJIME NA VYHRU ?

 

                                                                  STOJÍME NA VÝHRU ?
                                                               
Když jsem v právě skončeném ročníku Moravskoslezské ligy 1993/94  prohrál hrozným způsobem s mistra Pastirčákem a Lerchem, ztracené body mne opět utvrdily v tom, že partie končí opravdu až podpisem na partiáři, a že se člověk musí stále učit, byť by stál sebelíp, měl kvalifikaci kandidáta mistra a za sebou praxi téměř tří desítek let. Zároveň jsem si uvědomil, že v šachové hře je stále ještě mnoho nepopsaných témat. Velice obsáhle je zpracováno zahájení, střední hra a koncovka, strategie i taktika, méně pak třeba psychologie. Hru v časové tísni se nedávno pokusil zmapovat A. Koukolík na stránkách Čs. šachu č. 10, 11 a 12/1992 a bylo to zajímavé a poučné čtení.

Jak tedy hrát v pozicích, kde objektivně stojíme na výhru? Zdá se to být absurdní otázka, ale opak je pravdou. Odborným tiskem prošlo  mnoho i mistrovských partií,  kde konečný výsledek byl zcela v protikladu k jejímu průběhu.  Buďme i my realisty a zapátrejme každý ve své paměti! To se pak najde pěkná řádka zcela vyhraných partií, které jsme jen zremizovali, či dokonce prohráli. A samozřejmě i tato skutečnost má své příčiny. Nechci se zde pustit do vědeckého pojednání, i když své zkušenosti poněkud zevšeobecním. Tato tématika by mohla být uvedena spíše jako „Zásady hry ve vyhraných postaveních", navíc spadá z velké části do oblasti psychologie. A to je těžká vědní disciplína, k níž nemám potřebnou průpravu.

Můj článek by měl posloužit hráčům středních a nižších kategorií nejen pro poučení, ale i pro pobavení (jak lze všechno pokazit ...), hlavně však k vyburcování vlastnosti zvané opatrnost. Té totiž není ani ve vyhraných pozicích nikdy dost. Než budu pokračovat dál, dovolte mi uvést jednu typickou partii z knihy „Šachové olympiády" od autorského tria Ftáčnik, Kozma, Plachetka. Půvabné poznámky jsou od velmistra Plachetky.

 

Mestel - Day, Luzern (ol) 1982, zápas ENG - CAN

B06 Pircova: 1.e4 g6 2.d4 Sg7 3.Jc3 c5 4.dxc5 Da5 5.Sd2 Dxc5 6.Jd5! Variant platí za výhodný, div nie vyhratý pre bieleho, hrozí priam chytenie exponovanej dámy ťahmi 7.Sb4 Dc6 8.Sb5!. Vynaliezavý Kanaďan nachádza jedinú obranu: 6.-b6! 7.Se3 Biely sa rozhoduje urobiť niekoľko vývinových temp, lebo na pokus 7.Sb5 príde Sb7 a dáma by sa vrátila na c8. 7.-Dc6 8.Sb5 Db7 9.Sd4 f6! Naozaj kuriózna pozícia si zaslúži diagram! -

                                                                                  Mestel - Day

diagram č.1

                                                                           pozice po 9. tahu černého


Čierny hrubo narušil zákony vývinu - z prvých ôsmich ťahov polovicu chodil dámou, ktorú nakoniec, podobne ako strelca g7, vyvinul (ale skôr zavinul) na veľmi skromné pole. Naproti tomu skvele mobilizované biele figúry sú pripravené bleskovo zničiť jeho postavenie a je len otázne, či sa bielemu podarí výhodne otvoriť hru. 10.De2 Jc6 11.Sc3 a6 12.Sd3 b5 13.f4 d6 14.Jf3 e5! Hrozilo vražedné 15.e5, takže čierny musí pokračovať v boji proti pravidlám - posledné štyri ťahy ťahal pre zmenu iba pešiakmi! Při všetkých sympatiách k takej kacírskej hre treba priznať, že objektívne stojí na prehru. To si iste uvedomoval aj Mestel, ale v mylnom presvedčení, že si môže dovoliť všetko, nemal šťastnú ruku s určením miesta pre svojho kráľa. Nasledujúcim neopatrným ťahom otvoril pred súperom netušené dynamické možnosti, ktoré by po jednoduchom 15.0-0 vôbec neprichádzali do úvahy. 15.0-0-0?! Se6 16.f5? Ešte bol čas na potrebnú prevenciu ťahom 16.a3, ale biely ženie svoju rozbehnutú armádu vpred v intenciách „bleskovej vojny", ktorú už história ocenila ako bumerang. 16.-gxf5 17.Jh4 b4! 18.Sd2 Jd4 19.Dh5 Kf8! Mestel zrejme rátal len s „normálnym" 19.-Sf7 (19.-Df7?? 20.Jc7 +-), na čo mal pripravenú vyhrávajúcu kombináciu 20.Jxf5!! Sxh5 21.Jxd6 Kd7 22.Jxb7 Sxd1 23.Kxd1!. Posledný kacírsky ťah (na dovršenie všetkého sa čierny ešte vzdáva práva rošády!) ho však natiskl vyviedol z rovnováhy, že prehrá prakticky bez odporu. Pravda, aj v prípade lepšieho 20.Sxb4 Vd8 s hrozbami 21.-fxe4 a 21.-Sxd5 by nakonec doplatil na vratké postavenie ešte nedávno dominantného jazdca d5, ktoré podkopal vlastnými rukami. 20.Jf3 Sf7 21.Dh3 fxe4 Čierny vyhráva figuru a zúfalé pokusy o zápletky ľahko odrazí. 22.Sxb4 Dxd5 23.Jxd4 Sh6! 24.Sd2 Na 24.Kb1 je Dxa2 mat! 24.-exd4  a biely sa vzdal. Aké poučenie vyplýva z tejto zábavnej partie? Výnimočne si možno „pošpásovať" s konvenciami, najmä, ak to vyžadujú konkrétne potreby pozície. A na adresu bieleho platí príslovie o kopaní jamy ...

 

Nebudu rozebírat příčiny prohry této konkrétní partie, ale pokusím se je stanovit obecně. Příčin proč prohráváme takové partie je několik:

 

Nedocenění soupeřových možností

V okamžiku dosažení vyhrané pozice, ať si to přiznáme či nikoliv, podléháme dojmu, že se nemůže nic stát. To je zásadní chyba! Člověk je myslící tvor se silně vyvinutým pudem sebezáchovy a právě v prohraných pozicích dokáže být nesmírně vynalézavý. Je tedy nezbytně nutné udržet koncentraci po celou dobu partie. Nezaškodí i trochu přemýšlet „za soupeře", jde-li vůbec a jak taková pozice zachránit. Úzce s tím souvisí i schopnost rázně (ale ne zbrkle) partii zakončit.

                                       Slaný - Juříček                                                   Pečinka - Juříček                 

                      diagram č.2                  diagram č.3

                                pozice po 23. tahu bílého                                       pozice po 27. tahu bílého

 

Slaný W (1800) - Juříček S (1800), Ostrava 1974, Nimcovičova indická

V pozici diagramu č.2 není kam spěchat: jednoduché 23.-Dd7 s dalším 24.-Vh6 a Vah8 by mělo být samozřejmostí. A přece přišlo nedočkavé 23.-Vh6?? Po vynuceném průběhu 24.g4 Jf4 25.Sxf4 gxf4 26.Vxh6 Kxh6 27.Vh1 Kg7 se zdálo být ještě všechno v pořádku, ale soupeř mne vyvedl z omylu: 28.Jxf4!! exf4 29.e5 Rázem je černý král jako nahý v trní a jeho figury budou z dámského křídla jen přihlížet. 29.-Dg8 30.exf6 Kf8 Nebo 30.-Kxf6 31.Df5 Kg7 32.Vh5 atd. 31.f7 Dg7 Drzého pěšce nelze sebrat králem ani dámou. 32.Vh7 Dg5 Opticky dobré, ale je to jen klam. 33.Dd4!  1-0   Na 33.-Dxd4 34.cxd4 ztrácí nejméně kvalitu (34.-Ke7 35.f8D+)       glos. (sj) Čs. šach 4/1994.

Pečinka J (1827) - Juříček S (2199), Vsetín 1993/94, španělská

V partii se sice černému podařilo dříve otevřít sloupec, k útoku však chybí spolupráce více kamenů. Zato z klubka bílých figur na dámském křídle se šklebí neodvratná hrozba 28.Jc6. V předsmrtné hrůze hraji 27.-hxg3, ale soupeř si moji pokerovou tvář vysvětlil po svém: 28.Jc6? Jednoduché 28.fxg3 by mne zbavilo iluzí. 28.-gxf2 29.Kxf2 Past, zdá se, sklapla. 29.-bxc6 30.bxc6 Sxc6! Teprve nyní se soupeř zarazil. Po 31.Vxb6 Sxa4 32.Va6 Kb7 (32.-Sc2 33.Vxa7 vede k věčnému šachu) 33.V3xa4 Vg4 hraje na výhru jen černý a 31.Dxc6 Dxc6 32.dxc6 vede dokonce k prohře. Nezbývá než 31.dxc6 Vd2, ale to už myšička utekla. Po dalším 32.Ke1 (32.Ke3?? Vdxg2 vede k matu)  32.-Vgxg2 33.Vxb6 Vge2 končí partie remízou
věčným šachem.   ½-½        glos. (sj) Čs. šach 4/1994.

 

Neopodstatněná změna plánu

V celé řadě vyhraných partií vede k výhře více cest. Je to svým způsobem past, neboť nás to často svádí přemýšlet, mnohdy zbytečně, jak vyhrát nejrychleji, nebo podlehneme pokušení vyhrát co možná nejefektněji. Zvolená cesta pak často nezapadá do logiky předchozího boje a nelze pominout ani fakt, že ztrácíme zbytečně energii a můžeme se dostat i do časové tísně. Neměňme ve vyhraných pozicích původní plán, vždyť nám pomohl se do příznivé pozice dostat! Názorně to ilustruje další ukázka, která dala vlastně podnět k tomuto článku:

                                    Juříček - Pastirčák                                               Juříček - Polko
                      diagram č.4                 diagram č.5

                                pozice po 25. tahu bílého                                    pozice po 15. tahu černého      

 
Juříček S (2238) - Pastirčák M (2383), Moravskoslezská liga 1993/94 (Vsetín - LeRK Brno 1½:6½), král. indická
t: "Po ostrém průběhu partie vznikla koncovka, v níž má bílý jasný plán výhry: vytvořit volného pěšce na dámském křídle a za pomoci dvojice střelců prosadit jeho postup do dámy. Zároveň musí dávat pozor, aby se nerozehrála dvojice soupeřových střelců. Po tazích 26.-e5 27.d5 Sf5 stačilo 28.Kd2 e4 29.f4 a proti zmíněnému postupu pěšců dámského křídla nemá černý co říci. Napadla mne však nešťastná myšlenka - použít k podpoře pěšců ještě i krále: 28.Kc4? e4! Nyní po 29.fxe4 Ve7 stejně jako po 29.a4 exf3 má již černý dostatečnou protihru. Téměř bez přemýšlení jsem proto zahrál 29.f4?? Zdrcující úder 29.-Vxc6!! působí jako bomba a je zákonitým trestem za bezdůvodnou změnu plánu.  0-1  Bílý se vzdal, protože po 30.dxc6 je 30.-Se6 mat."   glos. (sj)


Juříček S (2255) - Polko J (2140), Liptovský Mikuláš 1985, Caro-Kann
Při 16.a3 jsem musel propočítat 16.-Sxa3 17.bxa3 Dxa3 18.Kb1 Jb4 19.De3 Vc7 20.Sa4 Vhc8 21.Sb2 a útok černého končí. Vynuceno tedy bylo 16.-Sxc3. Oběť 16.-Jxd4? mne dokonale vystrašila, přestože vyvrácení nebylo až tak složité: 17.axb4! Da1 18.Jb1 Vxc2 19.Dxc2 Jxc2 20.Kxc2. Černá dáma je jako v kleci a jejímu chycení nezabrání 20.-d4 21.Jc3 ani 20.-Vc8 21.Jc3 Da2 22.Va1. Trochu složitější je úloha bílého po 20.-Jc6, ale ani to černého nespasí: 21.Sc3 d4 (21.-Vc8 22.Kb3!) 22.Ja3 Da2 23.Sc4 nebo 21.-Da2 22.Ja3 Vc8 23.Sxc6! d4 24.Va1 d3 25.Kxd3 Db3 26.Sxb7 atd. Připadá mi to ale komplikované a dostávám pojednou šílený nápad vyhrát jednodušeji: 17.Sd7?? Vc4 Zkoprněle zírám, jak se zde věž vůbec ocitla. Počítal jsem pouze s 17.-Vc7 18.Dxd4 Sc5 19.Da4 a udržím figuru navíc. Zato nyní bych zůstal bez pěšce, proto se vracím k původnímu plánu: 18.axb4?? Jakous-takous protihru jsem mohl mít po 18.Kb1 Sxc3 19.Sxc3 Dc7 20.Sxd4 Dxd7 21.f4. 18.-Da1  0-1   Po 19.Jb1 střelec na b5 chybí a to nejen proto, že černá dáma má ústupové pole na a6 - 19.-Vxc2 20.Dxc2 totiž vede k potupnému matu 20.-Je2#       glos. (sj) Čs. šach 4/1994.

 

Nepřesné provedení plánu

Každá pozice, i ta vyhraná, vyžaduje přesnost. Existují samozřejmě postavení, kde vede k cíli téměř každý rozumný tah. Ve většině případů je však nutný naprosto exaktní postup, často rozhoduje jediný tah, jediné tempo, přesné pořadí tahů apod. Na tomto místě lze doporučit pouze známé „dvakrát měř a jednou řež", horší je samozřejmě dvojí měření v časové tísni. Pak rozhoduje jistá rutina realizace výhody, kterou získáme jedině praxí.

                                     Zvardoň - Juříček                                             Kňazovčík - Juříček
                      diagram č.6                 diagram č.7

                                 pozice po 35. tahu bílého                                     pozice po 30. tahu bílého 


Zvardoň P
(2100) - Juříček S (2190), Vsetín (1) 1986/87, anglická

Drastický případ přehození tahů. Černé figury stojí na dominantních postech a k zisku bodu vede jasné 35.-Sh2! 36.Kf2 (36.Kxh2 Jf1 atd.) 36.-Dg4 a před matem bílého nezachrání dva neškodné šachy 37.Vh8 Kg6 38.Vag8 Kh5. Jako fascinován jsem však popadl dámu a druhý tah provedl jako první: 35.-Dg4?? Další průběh byl k vzteku: 36.Vh8 Kg6 37.Vag8 Kh5 38.fxg4+ Přehlédl jsem znaménko za posledním tahem bílého ... 1-0      glos. (sj) Čs. šach 4/1994.

 

Kňazovčík L (2141) - Juříček S (2193), Divize - střed 1990/91 (Vsetín - Havřice 4:4), španělská 

Jak exaktně musí být řešena vyhraná pozice ukazuje ostré postavení. Tady černý nevyhrál dokonce dvakrát: 30.-Dh1 31.Jd1 Vd8 Hrozí nejen 32.-Je2, ale i brutální 32.-Dxd1. Na jedinou obranu 32.-Dg4 jsem připravoval 32.-h5 33.Dxh5 (33.De4 Jb3 -+) 33.-Dh2 34.Vxc5 Je2 s výhrou. Zatímco však mozek pracoval, ruka již provedla 32.-Dh2? Přišlo 33.De4 a nyní již nevychází ani 33.-Jb3 34.axb3 Dd2 35.Kb1 Dxd1 36.Ka2. Zcela rozladěn nevidím výhru ještě zde: 33.-Sd5!! 34.Vxd5 Vxd5 35.Dxd5 Je2 -+ a hraji zdánlivě drtivé 33.-Jc6? Ve vrcholné časové tísni nachází bílý fantastický víceúčelový tah 34.Jf3!! Napadá dámu a současně kryje věž e5 i pole d2. Zbývá pouze 34.-Dh1 35.Jd2! Holub ulétl, je nutno spokojit se s vrabcem. 35.-Dh2 36.Jf3 Dh1  ½-½       glos. (sj) Čs. šach 4/1994.

 

Respekt ze soupeře

To je samozřejmě záležitost psychologická. Obdivuji hráče typu ostravského kandidáta mistra J. Smetany, který kdysi odmítl remízu velmistru Hortovi s tím, že stojí lépe. Kdo z nás by ji nevzal? Mnozí dokonce i ve vyhrané pozici. Obecně vzato, silnější hráč na nás působí poněkud depresivně, často nenacházíme zcela logické tahy, dostavuje se tzv. strach z výhry. Máme neustále pocit, že soupeř nejen vidí více než my, ale že vidí všechno. Tady pomůže jediné - zdravá sebedůvěra a psychické „odpoutání se" od soupeře. Musíme si uvědomit, že najdeme-li správné tahy, prohranou pozici nezachrání ani hráč nejvyšší kategorie.
                                      Juříček - Rašík                                                   Lerch - Juříček

                      diagram č.8                 diagram č.9

                               pozice po 32. tahu černého                                     pozice po 28. tahu bílého


Juříček S (2199) - Rašík V (2389), Moravskoslezská liga 1991/92 (Vsetín - Slávia Havířov 2½:5½), sicilská

V pozici je černý i přes převahu pěšce ztracen, např. 33.Vd7 Ke8 34.c6. Tah 33.a4 samozřejmě neprohrává, ale po 33.-Ke7 jsem se polekal variant 34.b5 Vxd2 35.Sxd2 (35.Vxd2 axb5) 35.-axb5 36.axb5 Vd8 37.b6 (případně 37.Kf1 e3 38.fxe3 Sa5 39.Ke1 f2) 37.Sf4 38.c6? Vxd2 39.Vxd2 Sxd2 40.b7 Sf4. Respekt před soupeřem mi prostě bránil vidět 37.b7! s výhrou.
S ubíhajícím časem přišly výměny 34.Vxd8 Vxd8 35.Vxd8 Kxd8 36.b5 axb5 37.axb5 Se5 Zde jsem chtěl hrát 38.c6
(1:47-1:58), ale omylem uchopil pěšce "b" ... 38.b6?? Jistě nemusím dodávat, že tento tah mne stál půl bodu 38.-Kd7 39.Kh1 Kc6 40.Kg1 g5 41.Kh1 Sf4 42.Kg1 e5 43.Kh1 h5 44.Kg1 g4 45.hxg4 hxg4  46.Kh1 g3 47.Kg1 g2 0-1 Koncovka stojí za analýzu, remízu jsem nenašel. glos. (sj) Čs. šach 4/1994.


Lerch J
(2390) - Juříček S (2238), Moravskoslezská liga 1993/94 (Třinec - Vsetín 6:2), střelcova
V partii se mi podařilo využít mistrova slabšího dne a v pozici (diagr.) má už černý vlastně rozhodující výhodu. Správným plánem bylo 28.-Vf3 29.Dg1 e3 30.Vhe2 Ve8 a figury bílého nemají dostatečný prostor. Dále je možné uvažovat ve dvou směrech: 1) dobýt pěšce "g+h" za pěšce "e", 2) postupem pěšců "a+b" oslabit a případně rozbít rošádové postavení bílého. Respekt před známým mistrem mne však vedl k naprosto zbytečnému zjednodušení: 28.-Vf1 29.Vhe2 Vxe1 30.Vxe1 Vf4 31.Dc3 Vxg4 32.Dc6 Bílý náhle ožil, visí pěšec a6 a po jediném 32.-Dd6 mi vpadne dáma do týlu 33.De8. Tam jsem ji však pustit nechtěl a tak v oboustranné časové tísni uvolňuji cestu dalšímu volnému pěšci. 32.-Vf4?? Po bleskové odpovědi 33.Dg6 (to jsem vůbec neviděl!) přišlo rezignované 33.-Kh8 34.Dxh6 Kg8 s tím, že po 35.Vg1 se vzdám. Nepatrné šance mi dalo 35.Dxa6, ale černý nakonec kapituloval v 53. tahu. 35.-Df7 36.Dxb5 37.d6 cxd6 38.Dg5 Kh7 39.a4 Vf1 40.Dg6 Kh8 41.Dxf7 Vxf7 42.Vg1 e3 43.Kd1 Vf4 44.Ke2 Vxa4 45.Kxe3 Kh7 46.b3 Vb4 47.Va1 Vb5 48.Kf4 Kh6 49.Kxg4 Vg5 50.Kf4 Vc5 51.c4 Kxh5 52.Ke4 Kg5 53.Va6  1-0   glos. (sj) Čs. šach 4/1994 a Naše Valašsko, březen 1994.

 

Časová tíseň

Pomineme-li fenomény časových tísní velmistra Smejkala, budete jistě souhlasit, že tato okolnost je pro hráče vždy negativním faktorem. V omezeném čase nejen nemůžeme propočítat vše tak, jak by bylo potřeba, ale navíc nastupuje obava z možné chyby a tím i prohry. Do časové tísně bychom měli jít pouze v krajních případech, kdy se vyplatí spotřebovat čas k nalezení rozhodujícího úderu. Doufat, že v časové tísni hůře stojícího soupeře nachytáme „na hruškách" sice můžeme (leckdy i nachytáme), ale v podstatě je to pochybné. U hůře stojícího soupeře pracuje totiž zmíněný pud sebezáchovy, který dokáže divy! Proto ze zásady doporučuji časové tísni se vyhnout. Názorným příkladem může být následující partie:

    
                                 L. Stratil st. - Juříček                                              Juříček - Kovář
                      diagram č.10                 diagram č.11

                               pozice po 17. tahu bílého                                        pozice po 35. tahu bílého

 

Stratil L*43 (2110) - Juříček S (2145), Šumperk 1982, královská indická
Diagram naznačuje, že se již v zahájení muselo hodně jiskřit. Poměr materiálu je velmi zajímavý, stejně jako můj čas - zbyla mi slabá čtvrthodinka. Nyní jsem se pustil do obětní kombinace, která měla rozhodnout. 17.-Jxf2!! 18.Kxf2 Vxe2 19.Kxe2 Dg2 20.Ke1 Vynuceno, po 20.Ke3 by následovalo 20.-Jg4# 20.-Dg1 Vše mohlo být rozhodnuto již zde, opomíjím totiž 20.-Je4 21.Vd2 (21.De3 Sg4 s dalším Dh1#) 21.-Dg1 22.Ke2 Sg4 23.Kd3 Jc5 24.Kc2 Sf5 atd. 21.Ke2 Nebo 21.Kd2 Df2 22.Kc3 Jd5# 21.-Dxh2 22.Ke1 Opět nelze 22.Ke3 Jg4 23.Kf3 Df2# 22.-Dg1 23.Ke2 Ještě i zde vyhrávalo naznačené 23.-Dg2 s dalším 24.-Je4 atd., s přibývajícími minutami jsem "vlečen" svou ideou vymyslel vše složitěji. 23.-Sg4 24.Kd3 Df2 Tato pozice mne stála již téměř veškerý čas. Proti 25.-Sf5 má bílý jedinou obranu. 25.Jd4 Jd5!! Brilantní úder, nejde 26.cxd5 Dxd4 27.Kc2 Dc3 28.Kb1 Sf5 s matem v příštím tahu. Co je mi však platná vyhraná pozice, když mám sotva minutu času! 26.Se3 Sf5 27.Jxf5 Dxf5?? Mohu se vymlouvat na smůlu při praporku držícím jen silou vůle, že nedávám 27.-Jb4 28.Ke4 Dxf5# nebo 28.-gxf5# - ? 28.Kc2 Jc3 29.Kd2 Přesnější bylo 29.Ke1 Df3 30.Dd2. 29.-Df3 30.Kc2 Jxd1 31.Dxd1 a černý překročil čas  1-0,  nepomohlo by už ani 31.-Dxe3 pro 32.De1! +-. Přihlížející mistr FIDE Modr, tak jako diváci, jen vzdychl a dodal: "To je škoda, kdyby jste to dokončil matem, tak bych ji snad oglosoval a zaslal do Informatoru."       glos. (sj)

 

Zcela na závěr uvedu ještě jeden drastický příklad negativního působení časové tísně. V posledním kole přeboru Severomoravského kraje jsem hrál partii Juříček - Kovář, Třinec 1980. V roli jednoho z favoritů se mi moc nedařilo a zachování naděje na postup do polofinále republiky přede mne kladlo jediný úkol - vyhrát. A jak už to bývá, ocitl jsem se bez dvou pěšců v prohrané pozici. Ve svém archivu komentuji:

 

Juříček S (2125) - Kovář B (1800), Třinec 1980, sicilská /8/  

Závěrečná kola bývají dramatem, zvláště hrají-li spolu favorit s outsiderem. Co se tam už všechno událo! Běžné zákony zde neplatí. Na postup, vlastně spíše šanci, jsem musel v následující partii, jak už to bývá, vyhrát. (Jak se ukázalo, nebylo to nakonec nic platné.) Nu a také, jak už to bývá, ocitl jsem se po násilné hře ve zcela prohrané pozici. Je to prostě k vzteku. Dva pióni mínus, černý stojí hladce na výhru. Jedinou nadějí není ani tak časová tíseň jako, pardon, zblbnutí soupeře. A štěstí ... To co se nyní událo, zůstane v mé paměti až do smrti. Vyhrává snad všechno, ale černému se, kdoví proč, zalíbilo pronásledovat moji dámu ... 35.-Vad8?? Bleskově na to odpovídám 36.Dxe5 Primitivní obrat, na f8 by byl mat. Soupeř přemýšlí jen vteřinku a přichází odpověď: 36.-Vfe8?? Po mém dalším tahu se doslova zapotácel, takže ho museli na židli přidržet: 37.Vxf6! Co se asi v této chvíli odehrávalo v jeho mysli? Ze zcela jasně vyhrané pozice přišel během dvou tahů o ty dva pióny, navíc hrozí Dxe8 a Vf8 s matem! S plápolajícími "fanglemi" partie pokračuje 37.-gxf6 38.Dxf6 Kg8 Teď jsem se na vteřinku zarazil já. A pak: "No jistěééé!" (M. Donutil) vyplivl můj mozek místo remízy věčným šachem (před třemi tahy nedostižné přání!) úchvatnou blbost: 39.Vf3?? (s plánem 39.-Vd1 40.Kh2 Dc7 41.Vg3+!, ale nepomohlo ani 39.Dg5 Kh8 40.Vf7 Da1 42.Kh2 Vg8 43.Dh4 De5 44.Kg1 Vd1 45.Kf2 Dd4 -+). Po odpovědi 39.-Dc7!! hledím na pozici jako vyoraná myš, ani věčný šach tu není!! Hraji proto zoufalé 40.Vf4 (samozřejmě s "ideou" Vg4, jenže po 40.-Vd1 41.Kh2 Vd7! bych se musel vzdát). A teď to přišlo ... Černý tyto tahy jistě viděl také, vítězoslavně zařval jako lev: "Šach!" a maje zřejmě "krátkou" ruku, postavil věž o pole blíž 40.-Vd2?? ...!! Po tahu 41.Vg4 ho ovšem téměř křísili, to je jasné.  1-0   Komentáře kibiců jsou nepublikovatelné a nekonal se ani onen postup. Spravedlivě, za takovou partii se zavírá spíše "do kachlíkárny"! ...     glos. (sj)

 

Co říci na závěr? Čtenář si jistě povšiml, že jsem téměř ve všech případech uvedl své prohry. Snažil jsem se je analyzovat poctivě. To nebývá obvyklé, hráč většinou demonstruje, jak vítězí. Nečiním tak z vrozené skromnosti, ale zcela záměrně. Jistě by mi nedalo moc práce najít řadu vhodnějších příkladů z mistrovské praxe. To by však nesplňovalo účel, navíc bych něco pouze opisoval. Chtěl jsem totiž článkem čtenářům připomenout, že učit  bychom se měli především z vlastních chyb. A ty děláme po celý život!

 

Pozn. Článek publikován v Čs. šachu 4/1994, s mírnou úpravou mistra I. Hausnera (byla vynechána poslední partie).

 

Stanislav Juříček

 

Další články autora:
Jak jsem kopíroval Aljechina...
Šachový mistr světa na Vsetíně
 

 


Vložte Váš komentář

Vaše jméno:
Váš komentář:
 

Komentáře

5
18.5.2016 0:56:12 - bVvsqAjv
3hzh2K6vFNOv
 

4

27.3.2010 - mirek marind
fuj

 

3

24.1.2010 - plsekmira
co dodat? proste nádhera!

 

2

21.1.2010 - capjar
Bezva čtení !

 

copyright © 2018 ŠKZ Vsetín | všechna práva vyhrazena
kontakt kontakt

 | e-mail: 

skz@sachy-vsetin.cz

 | 

webmaster

 | 

admin

nowonet media s.r.o.
TVORBA WWW STRÁNEK • INTERNETOVÉ OBCHODY • 
INTRANET • SEO OPTIMALIZACE • WEBHOSTING 
Vsetín | Horní náměstí 3 | tel.: 605  426 791|
info@nowonet.com | www.nowonet.com

   chir  bomex   

   GLASS SERVICE

 

Zde je místo pro vaši reklamu.
kontakt: radek@zadrapa.cz

 

 vskm    vsetin



zk