Šachový klub ZBROJOVKA VSETÍN

Šachový klub ZBROJOVKA VSETÍN
 
historie klubu
 
zprávy z klubu
 
soutěže družstev
 
galerie hráčů
 
fotogalerie
 
přebor Vsetína
 
šachové úlohy
 
články
 
mládež
 
historie šachu na Valašsku
 
Valašský šachový klub mládeže

ALJECHIN NA VSETÍNĚ

 

Šachový mistr světa na Vsetíně.

 

Dr. Alexandr Alexandrovič Aljechin byl jediným mistrem světa v šachu, který navštívil naše město a to 15.2.1943, tedy v době německé okupace a tzv. Protektorátu. Stalo se tak u příležitosti jeho simultánkového turné (prosinec 1942 - březen 1943) a za nepříjemné životní situace, neboť ač rodem Rus, reprezentoval tehdy paradoxně Velkoněmeckou Říši!

Jak k tomu mohlo dojít? To samozřejmě vyžaduje vysvětlení. V roce 1939 vypukla 2. světová válka a jak víme, právě v době napadení Polska začínala olympiáda v jihoamerickém Buenos Aires. Aljechin, jako první hráč a kapitán francouzského týmu odmítl na protest nastoupit nejen proti Německu, ale i proti našemu celku hrajícímu tehdy pod názvem Böhmen und Mähren. Na jeho popud tak učinila, samozřejmě mimo Polska, i Palestina. Zoufalým organizátorům pak nezbylo, než nesehraná utkání prohlásit za remízu a zaznamenat je do tabulky jako 2:2* (podrobněji události popisuje kniha A.Kotova „Černé a bílé", tabulka je k nalezení v knize Ftáčnik+Kozma+Plachetka „Šachové olympiády"). Tato okolnost mu značně přitížila, když po skončení šachových bojů v Argentině a návratu do Evropy musel narukovat na frontu a zakrátko na to byl v uniformě francouzského důstojníka zajat.

Němci situaci politicky ihned využili a předložili Aljechinovi dilema - buď skončí na popravišti nebo přijme reprezentaci „árijské rasy". Mistr světa si vybral druhou možnost. Pod vlajkou s hákovým křížem pak sehrál celou řadu turnajů, např. Varšava 1942, Salzburg 1942, Praha 1943 a k jeho rozhodnutí jistě přispěla skutečnost, že se v přímém ohrožení života ocitl již podruhé. Před tím, při útěku z revolučního Ruska, jej pro změnu zajali bolševici v Oděse a před reálnou hrozbou zastřelení ho tehdy zachránil člen revolučního komitétu města, ukrajinský šachista-úlohář Jakov Vilněr. Tuto změnu postoje začala Aljechinovi vyčítat už koncem války kupodivu daleko více nikoliv ruská, nýbrž americká šachová organizace, především jeden z nejlepších velmistrů té doby Ruben Fine, který dokonce požadoval, aby byl zbaven titulu mistra světa.

Otázkou je, jak by se tento „statečný puritánský mravokárce", žijící mimo válečnou vřavu v naprostém poklidu za velkou louží, zachoval sám na Aljechinově místě, tváří v tvář smrti ... Aljechin pak závěr svého pohnutého osudu dožíval v Estorilu u Lisabonu, jenže prostředí portugalských přímořských lázní bylo v podstatě vyhnanstvím především pro celou řadu nepohodlných politických celebrit a byli zde např. maďarský regent admirál Horthy, rumunský král Carol II., a.j. Rusové však jeho chování přešli víceméně mlčením a sami mu nabídli v roce 1946 sehrání zápasu o titul v Moskvě s Michailem Botvinnikem, z čehož měl úřadující mistr světa takovou radost (nebo cítil spíše vděčnost?), že pravděpodobně toto bylo příčinou jeho nečekaného skonu na selhání srdce ve věku pouhých 54 let.

Tehdejší SSSR měl eminentní zájem, aby se ostatky šachového velikána vrátily do jeho rodné vlasti, ale poslední, čtvrtá Aljechinova žena jej nechala pohřbít v Paříži, protože většinu svého života strávil v emigraci, dlouhá léta byl francouzským občanem a této zemi vděčil za mnohé (právnický titul JUDr. vystudoval na proslulé Sorbonně). Manželka ovšem na jeho původ nezapomněla, na hrobu má položenu žulovou desku ve tvaru šachovnice a na náhrobku je vytesán nápis: „Alexandr Aljechin (1892 - 1946), geniální ruský a francouzský velmistr a mistr světa v šachu". (Stručný popis celé Aljechinovy kariéry včetně nejdůležitějších výsledků najdete v knize Veselý+Kalendovský+Formánek „Malá encyklopedie šachu")

 

Ke vsetínské simultánce mi kdysi její přímý účastník Otto Tkadlec (bylo mu t.č. 18 let) řekl: Aljechin přijel dopoledne rychlíkem z Prahy a na vlakovém nádraží jej uvítali pánové Richard Štodt, předseda Šachového spolku a Emil Kolář, jednatel. Všichni se ihned odebrali do hotelu Besední dům, kde bylo pro mistra světa zajištěno ubytování a kde společně poobědvali (nepřesnost, hotel se tehdy jmenoval Central). Pak následovalo fotografování u zdejší firmy Kopp (dnes je na tomto místě u nádraží zahradnická firma Kříž). Zatímco společné foto bylo gratis (je publikováno v knize bří Juříčků „100 let šachu na Valašsku")

aljechin_2
zleva: jednatel ŠS Vsetín Emil Kolář, mistr světa Dr. Alexandr Aljechin a 1. předseda ŠS Vsetín Richard Štodt


aljechin_1za samostatný portrét požadoval Aljechin dva, údajně dokonce tři litry domácí slivovice. Simultánka se hrála až navečer a byla to velká produkce s více než padesáti účastníky ze Vsetína a několika okolních obcí. Přihlíželo také mnoho zvědavců. Já sám jsem prohrál, jenže partiář se mi někde ztratil. Celkový výsledek si přesně nepamatuji, ale myslím, že Aljechin musel vzdát asi pět her. Tolik O.Tkadlec. Toto tvrzení však, co se týká počtu účastníků a výsledku, spolehlivě vyvrací údaj z časopisu „Šach", z něhož je patrné, že při turné trvajícím zhruba dva měsíce si mistr světa dojednával většinou 35 šachovnic. Celkovou bilanci popisovaného turné nám ochotně poskytl známý a erudovaný šachový historik Mgr. Jan Kalendovský z Brna. Přesný údaj tedy zní: 30 výher, 4 remízy a jedna porážka [„Šach", ročník 1943]. Celý seznam účastníků, ani onoho vítězného šťastlivce, bohužel, neznáme, jen zcela bezpečně víme, že hráli Otto Tkadlec a MUDr. Gustav Goláň (oba prohráli) a pravděpodobně m.j. i Richard Štodt a Emil Kolář (je možné, že k nim byl mistr milosrdný a byli mezi remizujícími).

Ze simultánky se nám tak zachoval, bohužel, pouze jediný zápis, ovšem s poněkud zmatečným textem, protože začínal tahem bílého 1.d7-d5. To samozřejmě není možné a svědčí to o tom, že šachovnice byla omylem otočena o 180°, což na regulérnost hry ovšem nemělo vliv. Závěr partie nebyl ze zápisu také zcela jasný, takže poslední tahy (41. - 47.) jsem musel rekonstruovat, což se mi podařilo.

O podrobnostech mistrova pobytu a průběhu simultánky toho tedy víme poměrně dost. Pokud vše zrekapitulujeme, tak hrací místností byl kinový sál hotelu Central, kde se začínalo až o půl osmé večer, z artefaktů se dochovala legitimace pro aktéry (opatřená razítkem ŠS Vsetín a s podpisy dr.Aljechin, R.Štodt, M.Pokorný), dvě fotografie (společná Kolář-Aljechin-Štodt a samostatný portrét), zmíněný partiář dr. Goláně a pozvánka s česko-německým textem. Z ní je patrno, že každý aktér platil 50 K a divák 10 K.

Po ukončení produkce Aljechin povečeřel s pány Štodtem a Kolářem (možná i další vsetínskou honorací), ti mu pak předali slíbenou slivovici a nazítří ráno odjel vlakem na další štaci do Hodonína. Tam, jak víme ze seznamu simultánek, podlehl na šesti šachovnicích! To je poněkud neobvyklé, protože při počtu 30 - 35 soupeřů Aljechin prohrával jen málo. A když už, tak zpravidla pouze 1 - 2 partie, což dokumentuje i seznam výsledků jeho turné, kde jich najdete ne méně než devět s nulou a ve Studenci pokořil dokonce všech 36 soupeřů. Můžeme tedy jen spekulovat proč tedy v Hodoníně prohrál tolikrát. Jako nejpravděpodobnější důvod se mi jeví nikoliv síla nastoupivších šachistů, nýbrž právě ona inkriminovaná slivovice, neboť Aljechin, známý svým vřelým vztahem k alkoholu, jistě značnou část „kvalitního valašského moku" stihl zkonzumovat ještě ten večer na Vsetíně. Ale nedivme se. Vždyť byl v tíživé životní situaci, za okny jeho pokoje panovala tuhá únorová zima a kdo ví, zda se v těch těžkých válečných dnech v hotelu Central vůbec topilo ...


Aljechin Alexandr - Goláň Gustav, Vsetín, 15.2.1943 (simultánka 30:1=4)

 
K zápisu ještě dodávám, že tento by asi upadl v zapomnění nebýt mé účasti na pohřbu mistra Jiřího Fichtla v roce 2003. Zde jsem se seznámil s dr. Goláněm (synem G.Goláně), který se mi při konverzaci zmínil o svém otci a jeho partii s Aljechinem a dokument mi pak, včetně dalších materiálů ochotně zapůjčil.

 

Aljechin_5

(Jediná dochovaná partie ze vsetínské simultánky.)
aljechin_4

(Pozvánka pořadatelů k simultánní produkci s mistrm světa Dr. A.Aljechinem.)


aljechin_3



Simultánkové turné A.Aljechina, prosinec 1942 - březen 1943 (z archivu J.Kalendovského):
18.12. Deutscher Schachverein Prag 6 (5:0=1), 19.12. Vidmar Praha 33 (24:4=5), 24.1. Mělník 35 (32:1=2), 25.1. Praha-Hloubětín 30 (28:0=2), 28.1. Praha-Vysočany 30 (29:0=1), 30.1. Beroun 35 (33:0=2), 31.1. Cerhovice 35 (30:0=5), 1.2. Plzeň 35 (22:4=9), 2.2. Horní Bříza 35 (32:0=3), 3.2. Brandýs n/Labem 35 (24:6=5), 7.2. Mnichovo Hradiště 35 (24:6=5), 8.2. Litomyšl 36 (33:1=2), 9.2. Přerov 35 (28:3=4), 10.2. Prostějov 35 (30:1=4), 11.2. Kroměříž 35 (26:3=6), 13.2. Praga Praha 32 (25:3=4), 14.2. Pečky 37 (33:0=4), 15.2. Vsetín 35 (30:1=4), 16.2. Hodonín 35 (22:6=7), 17.2. Zlín 38 (30:4=4), 18.2. Náchod 35 (29:1=5), 19.2. Studenec 36 (36:0=0), 20.2. Vidmar Praha 32 (24:4=4), 22.2. Pardubice 37 (31:4=2), 24.2. Chlumec n/Cidlinou 35 (32:0=3), 25.2. Nový Bydžov 38 (35:1=2), 26.2. Olomouc 35 (27:3=5), 27.2. Příkazy 28 (25:1=2), 28.2. Bystřice n/Pernštejnem 35 (32:1=2), 3.3. Praha-Klárov 35 (19:7=10). [Šach 1943]
K tomu Mgr. Kalendovský doplňuje: „Sim. Nymburk, únor 1943, celkem 35 (28:1=6). Není v našem seznamu simultánek v Protektorátě za rok 1943!"

 

K celému seznamu bych přičinil svoji poznámku i já. Pozorně se podívejte na data konání, počty soupeřů včetně výsledku a všimněte si série 30.1. - 3.2. (pět dnů). Pak pochopíte, proč Aljechin prohrál např. v Brandýse a Mnichově Hradišti po šesti partiích. Není divu! Byl unaven, protože hrál každý den a průběžně měl na kontě už 175 partií. Ještě větší „záběr" představuje série 13.2. - 20.2. (8 dnů v jednom zátahu!), v níž figuruje i vsetínská simultánka. A podobně i 7 proher v posledním vystoupení v Praze-Klárově, kdy už musel být opravdu značně vyčerpán, byť je tam třídenní pauza. Vždyť do té doby odehrál 973 partií a přičteme-li k tomu ještě ten poslední výsledek, dá nám to v souhrnu 1009 partií, z toho 830 výher, 65 proher a 114 remíz. Průměrně je to tedy cca 28:2=4 na jednu simultánku, kterých absolvoval v průběhu jednoho a půl měsíce třicet, čili během tří dnů vždy dvě! To je obdivuhodné a ještě doporučuji vzít si mapu a uvědomit si to cestování vlakem z místa na místo. Teprve pak asi oceníte, jak těžce si v té době vydělával na živobytí šachový profesionál a výjimkou nebyl ani mistr světa.


Jen zhruba měsíc po tomto simultánkovém turné byl uspořádán 10. - 30.4. v Praze velký mezinárodní, tzv. Velikonoční turnaj, kde mezi účastníky čteme známá jména: Keres, Sämisch, Lokvenc, Foltys a další, mezi jinými také - Jiří Fichtl! Ten, tehdy jednadvacetiletý se s mistrem světa utkal hned v úvodním kole a po houževnatém odporu remizoval, což bylo tehdy obrovské překvapení. Aljechin se ovšem vyvést z konceptu nedal a nakonec zvítězil s velikou převahou (Praha 1943: 1. Aljechin 17, 2. Keres 14½, 3. Katětov 13, 4.-5. Foltys a Šajtar 12½, atd., 13. Fichtl 8½, celkem 21 účastníků). Z tohoto turnaje je i zde uvedená fotografie, na níž mistr světa drží láskyplně v náručí svého oblíbeného kocoura Chessika. Foto vyhledal a ochotně věnoval J.Kalendovský, čímž mu chci na závěr poděkovat za veškeré dobové materiály, které poskytl.

 

Aljechin Alexandr - Fichtl Jiří ,Praha 10.04.1943 - Mezinárodní velikonoční turnaj

 

aljechin_6

 

Stanislav Juříček

Další články autora:
Jak jsem kopíroval Aljechina... 
Stojíme na výhru ?  

 


Vložte Váš komentář

Vaše jméno:
Váš komentář:
 

Komentáře

6

10.2.2017 8:51:20 - antonín juříček
Krásné popsání a přiblížení atmosféry tehdejšího období od Standy, který má z historie evropského či světového šachu "nastudovaného" nejen A. Aljechina a umí o tom poutavě vyprávět. Sám jsem četl knihu "Černé a bílé" od A. Kotova, což je Aljechinův životopis a mohu ji každému vyznavači královské hry jen doporučit. Kronikář AJ.

 

5

26.5.2016 16:57:00 - Standa J.
Pane Viktorine, určitě můžete věci z mého článku použít, ale napište mi zde, prosím vaši emailovou adresu abychom se mohli lépe domluvit. Moje je: stan64juricek@seznam.cz.

 

4

6.4.2016 11:09:19 - Ing. Martin Viktorin
Vážený pane Juřičku,při rešerších k Alexandru Aljechinovi jsem narazil na váš článek, který mě inspiroval k tomu, abych prohledal krabici s rodinnými památkami, kde jsem měl zasunutou vzpomínku s dětství - vstupenku na zmíněný turnaj na Vsetínsku, jehož se zúčastnil i můj otec. Vzpomínku jsem literárně zpracoval do článku, zatím nepublikovaného, jehož znění Vám pošlu, sdělíte-li mi Vaši email adresu, a zároveň ž Vás požádám o dovolení, použít Vaše obrázky, v případě publikování v tisku. DěkujiMartin Viktorin

 

3

12.11.2015 9:28:51 - Pavel Budik st.
Dobry den a diky pane Juricku,velmi zajimave cteni,PB

 

2

11.6.2014 11:10:40 - Milan Krčmář
Stando, je to velmi zajímavé čtení a záslužné zmapování stopy mistra světa na Valašsku. Díky Milan

 

copyright © 2018 ŠKZ Vsetín | všechna práva vyhrazena
kontakt kontakt

 | e-mail: 

skz@sachy-vsetin.cz

 | 

webmaster

 | 

admin

nowonet media s.r.o.
TVORBA WWW STRÁNEK • INTERNETOVÉ OBCHODY • 
INTRANET • SEO OPTIMALIZACE • WEBHOSTING 
Vsetín | Horní náměstí 3 | tel.: 605  426 791|
info@nowonet.com | www.nowonet.com

   chir  bomex   

   GLASS SERVICE

 

Zde je místo pro vaši reklamu.
kontakt: radek@zadrapa.cz

 

 vskm    vsetin



zk