Šachový klub VSETÍN

Vítězem MS seniorů byl SARS-CoV-2.

„Gens una sumus" - jsme jedna rodina; pod tímto heslem proběhlo v Praze od 5.3. do 12.3. osmé Mistrovství světa seniorů čtyřčlenných družstev (8^th WSTCC). Ostatně, čert ví jak to s tím heslem vlastně je, vždyť náš kapelník Matalík písničku „My sme Valaši, jedna rodina" hrával už na začátku minulého století a FIDE (zal. 1924) si ho zřejmě jen upravila ... Letošní ročník se hrál ve dvou kategoriích (50+ v hotelu Olympik, 65+ v hotelu Tristar) a v té druhé se objevilo i družstvo Wallachia seniors. Pyšně dodávám, že iniciátorem účasti jsem byl já, protože taková soutěž bez Valachů, to by vlastně MS ani nebylo, že jo. Původně jsem uvažoval, že bych mohl hrát i v jiném celku, např. Old Moravia, ale pak se ve mně probudil patriotismus. Do Prahy jsme odjížděli v sestavě: Stanislav Juříček (Vsetín), Cyril Martiňák, Josef Novák (oba ValMez) a Elefteris Vlachopulos (Karolinka). Nepříjemný zádrhel nastal už na cestě vlakem, když Josefovi došla SMS-ka, že jeho ubytování je kvůli koronaviru zrušeno. Co teď? Ujímám se funkce kapitána a mobilem domlouvám možnost v zařízení, kde jsme si už koncem minulého roku spolu s Elefem lůžka zajistili. Josefovi sice nabídli vyšší cenu, ale nakonec to akceptuje a bydlí ve vedlejším pokoji. Bylo to pro nás výhodné ze dvou důvodů; za prvé z hlediska vzdálenosti, protože do hrací místnosti jsme to měli procházkou necelou půlhodinku pěšky a za druhé, že po partii můžeme na ubytovně trávit společně večer i analyzovat. Bez problémů je Cyril, který má zajištěno bydlení u své dcery. V rychlíku „Valašský expres" (všimněte si, že jsme jej preferovali před RegioJetem nebo Pendolinem ...) debatujeme o našich šancích a cíl je jediný - neskončit poslední. Že by slabá víra? Kdepak. Realita! Vždyť do soutěže se přihlásily kromě klubových družstev také celky reprezentační, v nichž startovala celá řada hráčů s mezinárodními tituly, samozřejmě i velmistrovskými, např. Balašov, Svěšnikov, Raškovskij (vš. RUS), Vaisser (FRA), Vogt, Knaak (oba GER), Ogaard (NOR), Farago (HUN) atd., našeho Horta startujícího za „Germany 1" a Jansu nevyjímaje. A to ještě nehovořím o řadě dalších IM, WIM, FM, WFM, CM a KM. Po odřeknutí několika celků (Čína, Mongolsko a další) se původní počet 63 snížil na 51, takže my, se startovním № 47 a sestavou CM a tři 1.VT jsme v podstatě na jiné umístění ani pomýšlet nemohli.

Jenže všechno bylo jinak a hned na začátku přišlo překvapení. Remizovali jsme s velmi dobrým celkem Norresundby (DEN), když prohru Elefa kompenzovala moje výhra černými v obtížné čtyřstřelcové koncovce. Totéž se nám podařilo v následujícím zápase proti Tanvaldu (CZE) a vyznamenal se především Josef, který porazil KM Jačka. A my se rázem ocitli v polovině startovního pole ... Pak přišla první rána. Silný národní tým Kostariky (FM a tři CM) nás zdolal 3½:½. Já remizoval s FM Jiménezem, ostatní své partie dost pokazili, když reálně to vypadalo na 3:1, možná dokonce jen 2½:1½. Zejména Elef bědoval, neboť ve zcela jasně remízové pozici nereagoval na napadnutého pěšce a soupeři věnoval bod vlastně zadarmo. Bylo to mrzuté, protože los nám do 4.kola přidělil (za trest?) další velmi silný celek Old Moravia (CZE). Tady jsme ovšem opravdu zabojovali. IM Babula mne sice ve francouzské 1.e4 e6 2.d4 d5 3.Jc3 překvapil tahem 3.-Se7!?, ale rychlým otevřením centra přešla mírná iniciativa na mou stranu a partie skončila záhy dělbou bodu opakováním tahů. Cyril pak prohrál s FM Paclem, jenže Elef odčinil svůj hřích z předešlého kola vítězstvím nad Nešporem. A všechno nakonec zachránil Josef, který v dlouhé koncovce s KM Vavruškou dokázal zremizovat jezdcovou koncovku se dvěma pešci méně. Opět, už potřetí, 2:2! Do 5.kola nám los naservíroval první celek Anglie (ENG 1). Tady jsem utrpěl jedinou porážku, když černými v nádherně rozehrané otevřené španělské přišla moje chyba, paradoxně předčasně provedenou rošádou. Pak podlehli postupně i Cyril s Josefem a čest Valachů zachránil alespoň remízou Elef. V dalším zápase jsme byli vlastně úplně bez šancí. Zatímco my měli na šachovnicích dámy čtyři, celek Czech Women (CZE) jich měl osm ...(!!) Shodli jsme se na tom, že proti ženám se z psychologického hlediska hraje špatně, navíc v jejich sestavě byly dvě WFM a tak, k naší spokojenosti, asi po čtyřech hodinách urputného boje zaknihoval rozhodčí výsledek 2:2. Vyznamenal se Cyril, který s pěšcem méně udržel remízu proti KM Přibylové. Já měl sice bílé figury proti WFM Možné, ale nadmíru zkušená bývalá reprezentantka Československa pozornou hrou žádné komplikace nepřipustila. Před 7.kolem situace s koronavirem vygradovala. Ředitel turnaje dr. Mazuch a hlavní rozhodčí Palovský oznámili, že se MS krátí o dvě kola a sedmé tedy bude poslední. Naším soupeřem byl rezervní celek Anglie (ENG 2) přibližně stejné výkonnosti jako my. K mému příjemnému překvapení velice rychle vyhrál Josef a to již signalizovalo výborný výsledek, protože Cyril i Elef záhy na to remizovali a já měl bílými v Pircově obraně opticky docela slibnou pozici. Takže 3:1? Ne, ne! Můj soupeř Farrand našel výborný tah, po němž jsem musel najít cestu k vyrovnání spíše já. Ale podařilo se. Vtipný přechod do jednoduché jezdcové koncovky znamenal dělení bodu a celková výhra 2½:1½ nás pak vynesla na výborné 35.místo, dvanáct příček výše než jsme byli nasazeni! Ostudu jsme tedy rozhodně neudělali, spíše naopak, ukázali jsme, že „Valaši sa nedajú a sú jedna rodina!"

1š: Standa 3½ (7) 1:1=5. První šachovnice je vždycky nejtěžší. Jenže za svoji kariéru už nějaké zkušenosti mám a tak výsledek 50% byl, myslím, docela solidní, vždyť i do Rtg mi přibývá +10.

2š: Cyril 1½ (7) 0:4=3. Našeho druhého hráče mi bylo opravdu líto. Bojoval, snažil se, ale výsledek nepřicházel ..., strašně jsem mu přál, aby na MS vyhrál alespoň jednu partii. Obdiv však zaslouží za to, že jej nezlomily ani čtyři prohry po sobě a o síle jeho soupeřů svědčí, že i za celkově pasivní výsledek si upsal z ratingu pouhých 9 bodů.

3š: Josef 3½ (7) 2:2=3. Jožka se předvedl jako úžasně bojovný a týmový hráč, navíc si do Rtg připisuje +54, což je naprosto skvělý výsledek!

4š: Elef 3 (7) 1:2=4. Po smolném začátku se vzchopil a poslední čtyři partie už neprohrál. Myslím, že může být spokojen, m.j. i on si zvýšil rating o +20.

Co se týká volného času, Cyril měl svůj program. Já měl jednu schůzku v redakci časopisu Zora, kde vedu úlohářskou rubriku, další dny se šel projít podél Vltavy až téměř k Trojskému zámečku, poprvé s Elefem a podruhé s Josefem. Klasická místa (Václavák, Staromák, Karlův most) jsme navštívili pouze jednou a museli doufat, že se nám ta celosvětová potvora Covid-19 vyhne. Doporučení hygieniků o odstupu od jiné osoby, byť jen metrovém jsou nesmysl; jak to chcete řešit např. v prostředcích hromadné dopravy, v obchodě nebo v tlačenici před staroměstským orlojem? Důležitější je osobní hygiena, časté mytí rukou, možná i ta rouška, my to podpořili ještě každodenní štamprličkou valašské slivovičky a řeckého ouza. Větším skupinám lidí jsme se pokud možno vyhýbali, ale jinak nám už nezbylo, než se jen modlit ... Osobních zážitků jsem měl spoustu. Oslovili mne např. Vašek Fencl (spolu se mnou finalista přeboru armády 1972), Jarda Česal (polofinalista ČSSR 1979), atd., největší radost jsem měl z kratičkého rozhovoru s GM Hortem. A pak ještě něco - konverzace beze slov. GM Andersson překvapivě nehrál, ale působil jako kouč několika švédských týmů. Pohyboval se i kolem mne a já, neznaje angličtinu, na druhou stranu partiáře napsal: „Ulf Andersson?" Odpovědí mi bylo přikývnutí. A moje ruka pokračovala: „Düeckstein - Andersson, Raach 1969, Löwenthal var. - super!" Švéd si to opět přečetl, pak se doširoka usmál a jemně zakroutil hlavou, jak si tu partii nějaký jemu naprosto neznámý hráč může po padesáti letech pamatovat. Najděte si ji na chessgames, je to varianta [B32] s fantastickými „dámskými schody".

 A. Düeckstein - U. Andersson, Raach 1969

Na závěr tři poznámky:
1/ Operativní opatření proti celosvětové hrozbě koronaviru bylo adekvátní. Před 5.kolem pořadatelé velký hrací prostor rozdělili přepážkami na menší separé, v nichž se pohybovalo max. 70 osob, ale současně, bohužel, museli zakázat divákům vstup.

2/ Také toto opatření bylo, řekněme, v pořádku. Před vstupem do hrací arény jste museli odevzdat nejen mobil, ale i hodinky a to i staršího typu, údajně proto, že číselník s ručičkami by mohl maskovat pod ním ukryté elektronické zařízení (sic!).

3/ Zato poslední opatření „proti nápovědě" podle mého názoru nic neřešilo a bylo téměř diskriminační. Hráč po ukončení partie odevzdal růžový identifikační pásek a musel opustit hrací prostor. To jsem poněkud nechápal. Zaplatíte si nemalý poplatek za účast na MS a pak se ani nemůžete podívat nejen jak hrají stále ještě špičkoví šachisté předních družstev, ale dokonce ani sledovat hru vlastních spoluhráčů! Kapitán se žlutým páskem sice mohl být přítomen i po skončení své partie, ale musel se pohybovat pouze ve svém separé, do jiných nesměl. A vůbec jsem nechápal, že první dvě hodiny mohl hrací a přilehlé prostory opustit (dokonce dvakrát), ale po uplynutí této doby už ne. Prostě, po aféře GM Rausise s analyzováním na mobilu tu máme doslova „nápovědománii" srovnatelnou snad jen s tím koronavirem. Určité řešení to sice je, ovšem postihuje to především drtivou většinu poctivých šachistů a nikoliv ty podvádějící. Pokud je „napovídání" opravdu tak vážný problém, pak musíme přistoupit k tomu, že přistiženého viníka potrestáme doživotním zákazem. Bez pardonu. Je-li nepoctivý, pak ať si jde hrát místo šachu třeba kuličky. (sj)

Výsledky na chess-results
WWW stránká turnaje

Fotogalerie (Zonerama)

Partie (1-5 kolo)

Tým WALLACHIA SENIORS

---

Vložte Váš komentář

Vaše jméno:
Váš komentář:
Zadejte kontrolní kód:

Komentáře