Šachový klub VSETÍN

Časová tíseň je potvora ...

 

Tak jsem si po delším čase zahrál mistrovský turnaj - tedy v podstatě dva, jeden byl klasický, druhý rapid. Původně v mém šachovém kalendáři nebyl, jenže když mi „padla" plánovaná rodinná dovolená v Rakousku a do emailu přišla zpráva od IM Biolka: „Ahoj Stando, uvolnilo se nám místo v uzavřeném turnaji. Dosud potvrdili účast: J.Obšivač, L.Zvolánek, Š.Papáček, L.Nagy a já. Další hledáme. Pokud bys´ měl zájem, ozvi se, prosím, co nejdřív, oslovujeme i další adepty", neváhal jsem ani minutu a odpověděl: „Ahoj Ríšo, dík za nabídku a do turnaje se přihlašuji. Mluvil jsem už i s Liborem, pojedu vlakem do Olomouce a pak autobusem, ve Lhotě p/Kosířem bych měl být v sobotu dopoledne cca o půl deváté. Vklad zasílám ihned na uvedený účet." A bylo to ...

 

Den před zahájením ještě stíhám odehrát v Mohelnici menší sedmikolový víkenďák; k úvodním třem výhrám po sobě připojuji čtyři remízy a je z toho (na lepší BH) 3.místo: 1. KM Vaculík (Vel.Losiny) 6, 2. Hrabal (Prostějov) 5½, 3.-4. CM Juříček (Vsetín), CM Strašil (Litovel) 5, 5. KM Sochor (Grygov) 4½, atd., celkem 36 účastníků. Protože soutěž končí pozdě odpoledne, či spíše už k večeru, dostávám se do první časové tísně. Jedu totiž posledním Valašským expresem s příjezdem na Vsetín ve 23:08. Honem umýt a do postele, ráno vstávám už v pět, neboť v 6:02 mi odjíždí vlak do Hranic. Zde přesedám na další do Olomouce, pravidelný příjezd 7:48, kde mám mít autobusový spoj do místa konání turnaje, malé vesničky Lhota pod Kosířem. Jenže vlak má (pro ČD zcela samozřejmě, jak jinak, že ano?) pravidelné zpoždění, takže se dostávám do druhé časové tísně a autobus mi ujíždí doslova před nosem. Po mém telefonátu zasahuje operativně Libor a přijíždí pro mne autem. Malebná obec se nachází na severní straně kopce Velký Kosíř (442 m), který zdejší krajině vévodí, takže si získal hrdé pojmenování „hanácký Mont Blanc". Ten jsme nakonec bez lana a cepínu zdolali a z rozhledny na vrcholu se pokochali opravdu krásným kruhovým výhledem - na sever Orlické hory, na východ Jeseníky, na západ Drahanská vrchovina a na jih úrodná rovinatá Haná. Pojďme však už k turnaji, který se hrál tempem 1 hod.+30s/tah a aby z toho nebyla úplná selanka, hrálo se i o dvě docela zajímavé finanční ceny. Původně plánovaných 10 účastníků se scvrklo na 7, ale obsazení: IM Biolek st. (2412 Ag.64 Grygov), FM Obšivač (2261 MS Brno), FM Papáček (2256 Jiskra Třeboň), FM Zvolánek (2137 Ag.64 Grygov), CM Juříček (2065 ŠKZ Vsetín), KM Nagy (2094 QCC Č.Budějovice), KM Pán (2043 Sokol Vrbno p/P) s průměrným Rtg 2181 dávalo soutěži už docela slušnou kvalitu.

 

• Začínám bílými s Vláďou Pánem (indický útok) a po vyrovnaném boji partie končí smírem. • Ve druhém kole mám jednoho z favoritů Štěpána Papáčka (mimochodem dvojnásobný stříbrný medailista z Přeboru ČSSR dorostu 1980 a 1981). Černými v anglické sice hru vyrovnávám, ale pak v časové tísni (už třetí) páchám neuvěřitelně hrubou chybu:

 

□ Papáček Š (2256)

■ Juříček S (2065)

 

Pravda, mám poněkud odkrytějšího krále, ale to by až tak vadit nemělo. Skutečně nevím co mne to nyní ponouklo zahrát 34.-Df6??, snad obava z výpadu bílé dámy na h8. To byla naprosto lichá úvaha, po jednoduchém 34.-f4! 35.Dh8?! Sf5 bych stál nejméně vyrovnaně. Následovalo samozřejmě 35.Dd5 se ztrátou pěšce 35.-De6 36.Dxb7 a v několika tazích bylo po partii.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

• Dalším soupeřem mi byl nejmladší účastník Ladislav Nagy (17 let), talent jihočeského šachu. Loňského roku měl své max. 2167, pokles na 2094 je způsoben tím, že t.č. logicky dává přednost studiu. Ze zahájení (sicilská) získávám nepatrnou výhodu, která se mění na výraznou po soupeřově lehkovážném tahu. Prudký útok končí proniknutím mého pěšce na e7 a ačkoliv se černému podařilo přejít do koncovky věže a nestejných střelců, nezabránil nakonec oběti kvality a proměně pěšce v dámu:

 

□ Juříček S (2065)

■ Nagy L (2094)

 

Postouplého Pe7 jsem realizoval takto: 41.Sf6 (kryje vše a bere pod kontrolu i pole h8) 41.-Kh7 42.Vb8! (nutí černého, aby uvolnil pole c5 pro vniknutí mého krále) 42.-b5 43.Ke3 a4 44.a3 (likviduje všechny snahy o event. průlom b5-b4 a a4-a3) 44.-Kh6 45.Kd4! (na pěšci g4 už nezáleží) 45.-Vxg4 46.Kc5 Vg8 47.Kd6 Kg6 48.Vxe8 (pointa celé koncovky) 48.-Vxe8 49.Kd7 Va8 50.e8D Vxe8 51.Kxe8 1-0

 

 

 

 

 

 

 

 

 

• 4. kolo: Černými rozehrávám Nimcovičovu indickou proti Pepovi Obšivačovi, který mne dostává pod tlak. Rozhoduji se pro oběť kvality, která sice není plně korektní, ale dává docela zajímavé praktické šance. Po 40 tazích přicházíme k postavení:

 

□ Obšivač J (2261)

■ Juříček S (2065)

 

Jak vidíme, podařilo se mi vytvořit téměř „neprůstřelnou" pevnost, v níž dominuje blokádní Jd6 a slabinu f6 mám krytu dokonce čtyřikrát. Sám bílý v analýze konstatoval, že by to asi nevyhrál nebýt mé chyby. A ta se v časové tísni (už čtvrté!) stala. Pokud bych na zcela nenápadné 41.Dd2 odpověděl nejdříve 41.-De7! a pak teprve Jh6, bylo by všechno O.K. Jenže nedostatek času mne přivedl na nešťastnou myšlenku protiútoku na Pg4 (Jh6+Dc8) a tak přišlo nedočkavé 41.-Jh6??, načež pohotový a drtivý úder 42.Vxf6!! partii ihned končí.

 

 

 

 

 

 

 

• Následující zpackaná partie mne ovšem mrzela nejvíc. Po tazích 1.e4 g6 2.d4 Sg7 3.c3 d6 4.f4 Jd7?! 5.Jf3 e5 6.fxe5 dxe5 7.Sc4 Jb6 8.Sb3 exd4 9.cxd4 Jf6 10.Jc3 0-0 11.0-0 c6? se ocitáme v pozici diagramu:

 

□ Juříček S (2065)

■ Zvolánek L (2137)

 

Co si přát ještě více? Mám dvojici pěšců v centru, polootevřený sloupec „f" a Sb3 míří na f7. K materiálnímu zisku nyní vedlo 12.Jg5!, např. 12.-De7 13.Sxf7 Kh8 14.Sb3 atd., protože 13.-Vxf7? se zapovídá kvůli 14.Jxf7 a po braní na f7 králem či dámou přijde 15.e5 s rozhodujícím útokem. A co jsem zahrál? Proti iluzornímu Sg4 (což po 12.Jg5! vůbec nehrozilo, mám přece 13.Dd3) přišlo 12.Je5?, načež se černý bleskurychlým 12.-Se6 ubránil a partii jsem nakonec v časové tísni (už páté!!) pokazil dokonce do prohry ... A taková ztráta bodu bolí, zejména v uzavřeném turnaji, dvojnásob.

 

 

 

 

 

 

 

 

• V posledním kole černými (katalánská) proti IM Biolkovi to pak byla hra na jednu branku, zkušený mezinárodní mistr „zavěsil" gól už ve 23.tahu.

 

Hlavní, klasický turnaj končí nakonec výsledkem:

1.-2. Papáček, Biolek st. oba 5, 3. Obšivač 3½, 4. Zvolánek 3, 5. Nagy 2½, 6. Juříček 1½, 7. Pán ½.

 

Závěrečný den byl v podstatě relaxační, ale přesto jsme se utkali ještě v rapidu, byť bez Jožky Obšivače, který musel odjet:

1. Biolek st. 5, 2. Papáček 4, 3. Zvolánek 3, 4.-5. Juříček, Nagy oba 1½, 6. Pán 0.

 

Tady jsem se v jediné vyhrané partii blýskl opravdu pohotovou taktickou kombinací:

 

□ Pán V (2026)

■ Juříček S (2065)

 

V předchozím průběhu (italská) došlo z mé strany k poněkud odvážné oběti pěšce za dvojici střelců a otevřené dráhy. V postavení diagramu následovalo: 30.-Vxh4! 31.gxh4 Přijetí oběti věže je vynuceno, po 31.Kg2 Vah8 by byl samozřejmě konec. 31.-Dxh4 32.Kg2 Nyní vyhrávalo i 32.-Dh3, ale nádherné otevření diagonály a7-g1 tahem 32.-c4!! partii končí ihned. Matové hrozbě Dh3# nelze rozumným způsobem zabránit. 0-1 [glos. SJ]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Co mi turnaj dal? Především mne utvrdil v tom, že při větší pozornosti jsem i na této úrovni ještě schopen zahrát, zejména budu-li mít „vo kapánek" rychlejší ruku. Samozřejmě, věk se už pomalu projevuje (byl jsem zdaleka nejstarší účastník), ale zase tak úplně zlé to se mnou ještě asi není. Turnaj se nakonec ukázal i jako velice bojovný, konečně mých 245 tahů, t.j. ø téměř 41 tahů/partie, to jen dokazuje. Po večerech jsme se kromě krátkých analýz a vzpomínek bavili i jinými hrami (domino, karty), o naše žaludky se vzorně starala vynikající kuchařka a manželka iniciátora celé akce Jana Biolková. (sj)