Šachový klub VSETÍN

M-ČR seniorů 2020.

Tak toto mistrovství je pro mne poněkud raritní, protože ve svém osmém startu jsem obsadil jak v klasickém, tak i v bleskovém turnaji vždy 5.místo. A shodným výsledkem (4:1=4), t.j. 6 bodů z devíti her! V „blesku" to možná mohlo být i lepší, ale nedejte remízu kamarádovi (K.Doležal), když se s ním znáte celý život a sdílíte společný pokoj.

Hlavním turnajem byla pro mne ovšem kategorie S60, kde jsem patřil s nasazením #6 k adeptům na některou z medailí. Jenže, jako obvykle, se mi podařilo pokazit velmi dobře rozehranou partii s KM Malinovským (Krnov) a zůstal jsem opět „ante portas". Úvod byl netradiční - domácí Cvejn se k partii nedostavil a tak mi půvabná rozhodčí (manželka našeho GM Šimáčka) zaznamenala kontumační bod. Žertem jsem pak konstatoval, že půjde-li to tak dál, pak výsledkem 9 bodů soutěž vyhraji ... Nevím - pamatují pravidla i na takovou možnost? Teoreticky to možné je. Následně zdolávám technickým výkonem ve střelcové koncovce Bečváře (Tachov) a následují dvě remízy: Šobotník (Náchod) a Humlíček (Hr.Králové). Zejména ta druhá mne mrzí, značná poziční převaha mi postupně protekla mezi prsty. V dalším kole s KM Papayem (Děčín) jsem doslova prahl po pomstě, protože loni mne porazil. A to měl pěšce míň ... Tentokráte jsem mu tu prohru oplatil opravdu krásnou kombinací a získaného pěšáčka pro změnu spolehlivě uplatnil. Zato v šesté partii se mi bílými proti KM Semerákovi (Náchod) zahájení vůbec nevyvedlo, ale houpající se pozice nakonec doplula do remízového přístavu. Celý turnaj jsem „zabil" v 7.kole (viz výše Malinovský), kdy se už rozhodovalo o medailových místech. Maje černé, dosáhl jsem v Nimcovičově indické velmi dobrého postavení okažitou výměnou Sxc3. To mi kdysi doporučoval IM Fichtl, já si na to vzpomněl a opakoval přesně jeho postup (celkem osm tahů) z partie Lokvenc - Fichtl, Vídeň 1943. V dalším průběhu však samozřejmě zapracovaly nervy a následoval kolaps ..., místo dámy popadla moje nervózní ruka vedle stojícího pěšce - mrzutá prstová chyba! Tah sice neznamenal okamžitou ztrátu materiálu, jenže ze strategického hlediska to bylo nenapravitelné oslabení. Šance na přední umístění se tak vytratila a já si jen mohl zazpívat jednu sloku V.Buriana z filmu Anton Špelec ostrostřelec: „Já jsem se tak těšil na tu medajli, daj-li mi ji, či ji mi nedaj-li" ... „kdybych se znova narodil, tak bych se zmačkal a pak zahodil." Nu a jako za trest jsem tedy dostal do předposledního kola toho nejnepříjemnějšího soupeře. KM Novotný (Náchod) je znám pod přezdívkou „Katenáčo" a věřte-nevěřte, svým obranným systémem 1.-e6, 2.-d6, 3.-Je7 (bílými 1.e3, 2.d3, 3.Je2) dokázal pokořit už slušný počet hráčů včetně celé řady mistrů. Většinou to probíhalo tak, že všichni začali ihned šturmovat na jeho krále a poté z útočných výšin tvrdě dopadli na zem i s vylámanými zuby. Zahájení je to především provokativní, jenže také hodně záludné, ale v zásadě psychologické. Vyvrátit ho jen tak lehce nejde, natož pak bezhlavým útokem a já si maně vzpomenul na to, jak kdysi anglický GM Miles po 1.e4 vydráždil mistra světa Karpova tahem 1.-a6!? a pak slavně zvítězil (ME družstev, Skara 1980). Ještě dodám, že „catenaccio" je původně označení herního stylu v kopané, založeného na zajištěné obraně a rychlých protiútocích. Ujal se převážně v Itálii a významově znamená „bezpečnostní řetízek na dveře." [wikipedie] Já se po celovečerní přípravě rozhodl, že proti tomuto napohled „blbému" zahájení zahraji královsko-indickou výstavbu bílými. Tedy tzv. chameleona - docela fikaný nápad, že ano? Ale dopadlo to přesně tak, jak jsem tušil. Moje celoživotní zkušenost mi říká, že připravujete-li se na konkrétní zahájení, pak se většinou hraje stejně něco jiného. A tak se i stalo; Novotný místo 3.-Je7 zahrál 3.-Jf6. Následně jsem tedy pozici převedl do anglické, takže když potáhl e6-e5, ono 1.-e6 se ukázalo vlastně jako určitá ztráta tempa. Rychlé otevření centra a výpad jezdcem na d5 mi posléze přinesl strategicky vyhranou pozici, kterou jsem ukončil zdařilým manévrem střelce Sg2-f1-h3. Přichází závěr. Na prvních dvou stolech se hrají klíčové partie: Janda - Juříček a Malinovský - Urban a za stavu: Janda 7, Malinovský 6½, Urban 6, Vágner, Juříček, Semerák, Šobotník, Papay 5½ předpokládám logicky krátkou remízu. Děčínský KM totiž porazil Malinovského a druhé kritérium (výsledek vzájemné partie) mu tak garantuje 1.místo. Takže pragmatické dělení bodu? Houby s octem! Soupeř po mně zcela nečekaně vystartoval tak agresivně, až se mi protočily panenky a já musel vynaložit černými hodně úsilí, abych postavení udržel v rovnováze. To se mi daří včasnou akcí ve středu šachovnice a po podpisu partiáře na dotaz proč mi šel tak ostře po krku odpovídá: „Nejsem zvyklý dávat rychlé remízy, přijel jsem si hlavně zahrát." Tak to si tedy opravdu věřil, ale jinak klobouk dolů před takovou bojovností! Zkuste si představit, že bych jej porazil a Malinovský Urbana také. Pak by tou prohrou ztratil nejen titul mistra ČR, ale i slušnou cenu 4000 Kč. Já bych tedy na jeho místě takto neriskoval. A jak dopadli ostatní zástupci Valašska? Můj kolega Karel (4½, 23.místo) spoléhal především na své obranné schopnosti (takový menší „katenáčo" ...), což mu poměrně vycházelo a v jedné chvíli se dokonce tlačil do první desítky. Škoda jen poslední partie. Ve snaze o zisk celého bodu to v remízové dámské koncovce „přepálil" a prohrou spadl nejméně o 5-6 míst. Při výhře by byl naopak cca o 8-9 míst výše. S touto zákonitostí švýcarského systému se ale musí počítat. Také Martin Klíma (Huslenky) si nevedl špatně. I on zde startoval poprvé, podal bojovný výkon a ziskem 4 bodů (3:4=2) obsadil mezi 58 účastníky 41.místo. Několikanásobný účastník Elefteris Vlachopulos (Karolinka) měl dokonce ještě rezultativnější výsledek (4:5=0), tedy bez jediné remízy! Shodně jako Martin získal 4 body a 41.místo, bylo to ovšem v kat. S70, kde startovalo 60 hráčů.

A co další program? Jako zavilý turista jsem spolubydlícího Karla pozval hned první den na „krátkou" asi dvanáctikilometrovou procházku. Bědoval už v polovině trasy ... A aby ta rarita z úvodu byla celá, zdolal jsem poprvé i nejvyšší vrchol Orlických hor (Velká Deštná 1115 m), k tomu si ještě přičtete +20 m za výstup na rozhlednu. A to dokonce dvakrát, jednou s prostějovským Bráchou, podruhé se šumperským Klimešem. Nejvíce si však cením pozvání „na kus řeči", které proběhlo ve vinárně penzionu „U zvonu". Účastníci? Bývalý předseda ŠS ČR (dokonce dvojnásobný) FM Vlastimil Sejkora a současný, GM Martin Petr, který přijel zhlédnout závěrečné boje seniorů. Dále kolega Sejkory Zaťko a já. Při bílém víně a kávě jsme probrali řadu témat včetně nastávajících soutěží družstev, jejich bodování i historii našeho svazu od minulosti až po současnost. Končili jsme až po půlnoci ... (sj)

Výsledky obou turnajů viz chess-results.

Z turnaje se pochlubím dvěma partiemi. Obě stojí, myslím, za pozornost. V té první se mi podařilo najít pěknou poziční kombinaci s údery Sg4xf3 a Jc6-d4, v té druhé to bylo odehnání černé dámy ze 6.řady a pak finální manévr Sg2-f1-h3 s přechodem do vyhrané věžové koncovky.

 № 4915. Papay J. (1946) - Juříček S. (2058), Rychnov n/Kněžnou 2020, [B22] sicilská /5/

 № 4918. Juříček S. (2058) - Novotný J. (1968), Rychnov n/Kněžnou 2020, [A04] anglická /8/

---

Vložte Váš komentář

Vaše jméno:
Váš komentář:
Zadejte kontrolní kód:

Komentáře