První prohrání do kapsy přihání
Áčko ke třetímu kolu zavítalo na sever, přímo do srdce Moravskoslezského kraje. Čekal nás velmi důležitý souboj o 6 bodů s tamním klubem TJ Ostrava. K utkání jsme nastoupili v silné sestavě, hráli Karol, Pavel, Vláďa, Kuba, Matyáš, Dominik, Radek i Jarek. Nicméně také ostravští věděli důležitost utkání a nasadili 8 hráčů z prvních 9 na soupisce. Dle papírových předpokladů jsme byli o něco silnější na prvních třech deskách, naopak domácí díky vyrovnanosti svého týmu upínali naděje spíše k zadním šachovnicím.
Útok na Ostravu jsme vedli ze tří stran a třemi druhy obrněných vozidel. Z Olomouce (já, tedy Matyáš - autobus), z Brna (Kuba, Dominik - vlak) a z Valašska (Karol, Pavel, Vláďa, Radek, Jarda - auto). Autobus sice frčel parádně a polský řidič dokonce dokázal dojet z Olomouce do Ostravy o půl hodiny dříve, než bylo dle jízdního řádu plánované. Dokonce jsem v něm dojel i já, jenže formu jsem si na cestu nepřibalil. Místo toho jsem si vzal do Ostravy kvalitní zbraň nabitou prémiovými náboji. Jenže jsem tak nějak zapomněl, kterou stranou se střílí a asi po dvou hodinách hry jsem spáchal ukázkovou sebevraždu. Dokonce ten fotbalový Katar sehrál lepší partii s Ekvádorem, než jsem předvedl já. A to je co říct. Prohráváme!
Pozorný čtenář si jistě pamatuje, že minulé kolo jsme zahájili trojitým handicapem. Tentokrát jsem soupeřům naštěstí dal rychlou prohrou náskok jen já, ostatní bojovali. A zdálo se mi, že na několika šachovnicích taháme za delší konec. Dominik byl možná jediný, jehož pozice se mi příliš nelíbila. Ovšem soupeř se rozhodl, že mu stačí věčný šach, a tak jsme měli první půlku. U Karola už mám takový hezký zvyk, že se na jeho pozici podívám, pečlivě se nad ní zamyslím, po chvíli pokrčím rameny a řeknu si „Hmm, tak tomu absolutně nerozumím. Ale hraje to Karol, tak věřím, že vyhraje." A přesně to byl dnešní případ. Karol zamotal pozici, diváky, trošku i sebe a své figurky, ale nejvíc zamotal svého soupeře a připsal nám krásný bod. Vyrovnáno!
Pavel získal droboučkou výhodou, ale proti nesmlouvavě pevnému postavení protihráče byl opravdu nadlidský úkol vymyslet vítězný postup. I půlka se počítá a je jasné, že se jednomu z týmů bude hodit, bude to ještě těsný souboj. Dále dohrává Kuba, který dostal před utkáním instrukce, že má nastoupit a zlomit svou špatnou výsledkovou sérii. Na to mi Kuba odvětil: „To se nedá nic dělat, kapitán se musí poslouchat!". A taky že poslechl. V kombinaci s útokem na krále a omezováním soupeřových figur byl Kubův postup volného pěšce rozhodující. Vedeme!
Zbývají tři partie a v žilách máme optimismus. Vláďa v časovce vymyslel hezkou oběť figury a z trošku tísnivé pozice najednou začal usilovat o výhru. Radek měl pozici, kde bylo hodně možností za obě strany, ale objektivní výhoda stála určitě na Radkově straně. Jarda dosáhl rovné čtyřvěžovky. S tím se nechtěl spokojit soupeř a začal hrát na sílu. A když někdo moc tlačí na pilu, hrozí, že se pila zlomí. Zlomit se v tomto případě zatím nezlomila, ovšem nějaký ten zub se ulomil. Jarda získal pěšce a o výhru mohl usilovat jen on. Mezitím dohrál svou partii Vláďa. Jeho protihráč našel věčný šach, čímž celé utkání udržel v napětí. Ale stále vedeme!
Poslední dvě partie se dohrávaly poměrně dlouho, takže na úplné finále už jsem neseděl v první řadě, ale ve druhé třídě RegioJetu. Nicméně ještě jsem viděl, že Jarek nebyl úplně jistý v kramflecích a pozici, kde se hrálo jen na 2 výsledky (výhra, nebo remíza), vedl spíše do remízových vod. Radek si zase zkomplikoval situaci a dal soupeři dobré možnosti protihry a hrálo se tam tak na všechny 3 výsledky. Zbylý průběh už znám jen z doslechu, ale moc rád se o něj podělím. Jarda vyhrát nedokázal, ale jeho remíza nám zajistila minimálně celkový bod z utkání. A bojovník dne Radek si situaci sice zkomplikoval, ale nevzdal se a našel cestu do učebnicově remízové koncovky. Takřka 5,5 hodiny trvala tato šachová řežba. Vyhráli jsme!
Nejtěsnější možná výhra 4,5:3,5 nás posunula v tabulce mimo sestupová místa, ovšem soutěž je velmi vyrovnaná a nás čeká ještě 8 náročných kol. To nejbližší bude za dva týdny doma proti Českému Těšínu. Můžeme to však vyhlížet s optimismem, protože opět tým ukázal, jak umí bojovat. A první prohrání nám do kapsy přihnalo celkovou výhru. No tentokrát si jakožto kapitán přikazuji (u Kuby to zabralo, tak snad i zde), abych v dalším kole předvedl výkon mnohem vyšší kvality a nemusel za mě hasit výkony zbytek týmu. Byť to dnes zvládl na jedničku.
Matyáš Kovařík
media s.r.o. |
Zde je místo pro vaši reklamu. |
|
|
||
|
|
|